Ranní zamyšlení aneb Za krásami starých časů

Přečetla jsem si celý článek a dovoluji si přiklonit se k názoru Ivany K....

Každá doba kterou žijeme je trošku jiná . Moje babička vždy říkala, jó holka demokracie je jen pro bohaté lidi .Nějak se mi to nezdálo, ale v něčem měla pravdu. Peníze hýbou světem. Je krásné být zdravý ,ale musíte někde bydlet ,někam chodit do práce a věřit , že Vaše děti budou zdravé, chytré ,slušně vychované a hlavně se nedají společností převálcovat.Každá doba má své plusy i mínusy. S tím se nedá nic dělat ,to je pokrok. Snad to s mládím nebude tak zlé.

Nedalo mi to a napsala jsem na toto téma svůj názor v článku na Matyldě. Pokud vás to zajímá, najdete ho na ***http://www.matyldinopovidani.cz/denik-postarsi-damy-to-mame-mladez/*** Docela bych pod ním uvítala v diskuzi i paní Hanu N. , ale i kohokoliv z vás :-) Nejsem si jistá, jestli tady v komentářích můžu nechat odkaz, redakce si s tímto problémem jistě poradí a eventuálně odkaz smaže. Pokud by se tak stalo, odkaz na můj blog najdete na mém profilu :-)

Taky bych to tak černě neviděla. Pokud jsem si všimla, tak každá starší generace vzdychá, že to za jejich mladých let nebývalo, lidé byli lepší, hodnější.... teď že hodní nejsou? nepomáhají si? Stačí se jen podívat mezi nás - Evka. M., Alena T. a Ondra, Oldřich Č. a Leoš H., a to je jen velmi omezený výčet lidí ochotných pomáhat. V neposlední řadě jsem to i já, komu bylo pomoženo - projekt na HitHit. A nepomohli mi tam jen mí vrstevníci, ale i mně osobně neznámá mládež. Já osobně mám s mladými lidmi většinou dobré zkušenosti. Kvůli absenci jakékoliv stopy smyslu pro orientaci věčně někde bloudím - a pak se na cestu a radu ptám obvykle těch mladých. Musím napsat, že jsou ochotní vytáhnout sluchátka z uší, trpělivě vyslechnout, odkud kam se potřebuji dostat a pak dobře poradí. Dost často mne i kousek doprovodí.

Dost mi vadilo mizerné zásobování. Pamatuji si , že když dceři byly na konci dubna tři měsíce, měli jsme jí dávat ovocné šťávy, ale v zelenině již skončila sezona kubánských pomerančů a neměli nic , z čeho by šlo čerstvou šťávu vyrobit. Manžel při služební cestě do Prahy vystál na Staromáku dlouhou frontu, aby přivezl pro mimino mandarinky, u nás jsme o nich mohli jen snít.

Pro dobro a slušné chování zde není místa? To snad ne! Zprávy s podobnou tématikou chodí e-mailem s železnou pravidelností, ale ono všechno tak idylické nebylo.

Souhlasím s Olinkou, rozhodně nebylo všechno tak ideální. Jsem z vesnice, lidé si už tenkrát záviděli nos mezi očima. Za našich babiček, byla žena jen kus hadru, o kterou si pán tvorstva otíral boty. Nyní i tenkrát jsou lidé hodní a magoři. Naše děti to budou mít takové, jaké si to udělají. Samo se neudělá nic. Rozhodně je to v lidech. :-)

Je mi jen o rok víc a svět tak pesimisticky nevidím. „O tempora, o mores!“ Cicero proti Catilinovi

Lidičky, kam se poděl optimizmus a zdravý rozum. Naše děti, které jsme vychovali (my všichni), jsou takové jaké jsme je udělali. Je mi 83 let a takhle černě to nevidím. Moje děti i vnoučata jsou slušní lidé a jsem na ně pyšná. Vy na ty své snad ne? A za mládí mých rodičů i prarodičů, nebylo všechno tak fajn. Také mám spoustu vzpomínek hezkých i méně hezkých.

Jsme generací, která si hýčká své retro-vzpomínky Vámi skvěle popsané,tak jako každá generace před námi, ale něco z toho bych již vrátit nechtěla. Tak si představuji jaký obsah by asi měl příspěvek o krásách starých časů za sto letech a v duchu věřím, že by byl stejně krásně nostalgický. :-) :-)