Vzpomínání

Někdy se tiše divím,

kolik už je mi let.

Pohledem, nevím proč, snivým

dívám se kamsi zpět.

Do dětství přísného, bez radosti,

do mládí plného pochybností.

Do časů strachu a bolesti

i vzácných chvilek se štěstím.

Jen málo smíchu a veselí

bylo v těch dobách nesmělých.

Pak s vděkem zrak můj se zastaví

v časech, kdy osud vše napravil.

Kdybych svůj život znovu žila,

vím, co na sobě bych pozměnila.