Jejím domovem je oblast subsaharské Afriky. Hojná je například v Senegalu či Mali. Čaji, který se připravuje z listů kinkeliby – čerstvých nebo sušených - se jistě ne náhodou říká africký superčaj. Dřevo keře pak místní obyvatelé využívají na topení.
Když jsem před časem dostala sáček sušených listů kinkeliby, nic mi ten název neříkal, pouze jsem byla ubezpečena, že v Africe patří neodmyslitelně k lidovému léčitelství a je lékem prakticky na cokoli. Podle návodu jsem si čaj uvařila a od prvního doušku mi zachutnal. Je lahodný a stejně krásně voní. Po náročnějším pátrání se mi podařilo o kinkelibě zjistit na jednom holandském webu toto:
„Kinkeliba, rostlina, která se rozrůstá v mnoha oblastech mezi Senegalem a Beninem, obsahuje řadu přírodních látek, které mají také uklidňující efekt. Jedná se o jeden z typů bylinných čajů, které jsou podávány v každé restauraci. Čaj z kinkeliby je tak široce používán, že je považován za všelék pro všechny druhy onemocnění, od nachlazení po malárii. Je účinným antioxidantem, podporuje vylučování žluči, správnou funkci jater, pomáhá při střevních infekcích, atd. Existuje mnoho variant přípravy čaje z kinkeliby. Někteří přidávají trochu citronové šťávy, pár čerstvých stonků máty nebo některé citronové trávy. Milovníci extra aromatického kinkeliba používají kombinaci citronu a citronové trávy.“
Mně se osvědčil tento způsob přípravy.
Ve středně velké nádobě přiveďte vodu do varu. Přidejte listy kinkeliby, snižte teplo a nechte deset minut vařit, potom dalších pět minut louhovat. Podáváme teplý, podle chuti je možné čaj osladit, ale já to nedělám. Listy, které po uvaření v konvici zbudou, znovu zaliji studenou vodou a nechám takto přes noc louhovat. I tento „druhák“ je velmi chutný a jistě i účinný. Kinkelibu v podobě sáčkových čajů nabízejí některé internetové obchody s bylinkami jako potravinový doplněk. Dobrodružnější povahy si třeba mohou pro kinkelibu do Afriky zajet.
Alena Kučerová pro portál i60
