Věra Ježková
3.7.2018 21:15
Danko, nic ve zlém, ale fakt by to chtělo uvést zdroj. Vím, co říkám. Není to nic proti ničemu. Mám za sebou kilometry publikační činnosti v zaměstnání. A když napíšu něco, co jsem sama nevymyslela, napíšu taky, kde jsem to vzala. :-)
Elena Valeriánová
3.7.2018 17:27
Paní Puchalská, pokud jsou ve vašich článcích o bylinných vaše letité zkušenosti, tak klobouk dolů. Na mou otazku, tuším u minulého článku, jste odpověděla, že máte všechny recepty osobně vyzkoušené a to se mi nějak nechce věřit. Chtěla jsem vědět odkud čerpáte informace a hlavně recepty k článkům. Připadá mi to, že jsou opisovány z nějaké knihy, možná by chtělo uvádět zdroj. Každý autor článku se snaží dát do něj své zkušenosti a poznatky, své fotky apod. U vašich bylinkových článků to, promiňte, postrádám. PS: a uklidnit nepotřebuji.
Jitka Caklová
3.7.2018 17:22
Paní Puchalská, jsem daleka tomu, abych kohokoliv uklidňovala, neřku-li umravňovala. Není to můj styl, leda by mi redakce zřídila soukromou pavlač, jak jste onehdy navrhovali :-). Nejde mi o "d", ani o "g",mě pouze v článku "zaujala" věta, "Kořeny jsou hydroskopické - proto je před sušením musíte ponořit asi na 3 minuty do horké vody!". Logiku v tomto způsobu vnímám u kořenové zeleniny před sušením, ale u bylin? Pokud vím, tak hygroskopické jsou celé rostliny (všechny). Pomocí přijímání vzdušné vlhkosti listy a zemní vlhkosti kořeny, vytvářejí celou škálu léčivých látek. Sušením se odpařuje pouze voda a léčivé látky zůstávají obsaženy v bylinách, proto se jim říká léčivky. KOŘENY léčivých bylin se mají sklízet na podzim, nebo začátkem jara, neboť tvorbou listů, květů, případně plodů se vysilují a to způsobuje, že v této době obsahují minimum léčivých látek.
Zorka Horká
3.7.2018 13:15
Paní Puchalská,nevím jak jste došla k závěru,že potřebuji uklidnit.Píšete a doporučujete tady bylinky jako certifikovaný bylinkář,ale asi by nebylo od věci si uvědomit,že nesprávné použití může ublížit.Pokud si to najde někdo sám na svoje triko na netu, prosím.Ale takhle doporučovat,to chce odvahu.Zjevně vám nechybí a pokud myslíte,že to k fundovaným radám stačí, prosím,vaše věc.Ivano,pokud sis vyhledala, tak hydro je přece jen něco trošku jiného než hygro.Ostatně píšeš "nesprávný tvar"...No a paní Macháčková když vivat, tak vivat a hurá na hvězdy!Už mi to tu někdo psal. Je třeba získávat "kladné body":-)a každý řádek dobrý.I když mírně zmatečný.
Blanka Macháčková
3.7.2018 10:28
Přestala jsem psát komentáře a pouze hvězdičkuji. Je ale na čase připomenout - vivat tvé záslužné práci!
ivana kosťunová
3.7.2018 09:29
Zapátrala jsem, a zjistila, že se používají oba výrazy.Řecké "hygro" je správně, ale v některých dokumentech se objevuje i nesprávný tvar s -hydro- . (patrně z Angličtiny). Význam je stejný. Důležitý je, že až se dostaví revma, příložím lopuch.
Dana Puchalská
3.7.2018 09:06
Paní Jitko děkuji za příspěvek o lopuchu. Snad to paní Horkou konečně uklidní.
Jitka Caklová
3.7.2018 06:03
"HyGroskopie funguje tak, že hyGroskopické látky (v tomto případě rostliny) ze vzduchu pohltí vodní páry, pak je uvnitř sebe, ale i na svém povrchu zhušťují, čímž tyto látky (rostliny) mění svůj objem, tvar nebo skupenství a zároveň měknou. Voda absorbovaná hygroskopickými látkami (rostlinami) se taktéž nazývá hyGroskopická". Ano, lopuch je léčivý, proto naši předkové, když se při práci zranili, tak si ránu počůrali (vydezinfikovali) a ovázali proužkem lopuchového listu. Čím víc hygroskopické vody list obsahoval byly hojivé účinky vyšší. V době sucha, kdy nejen tato rostlina obsahuje malé množství hygroskopické vody, tak nemá cenu jí sbírat. To samé platí i u kořenů.
Věra Ježková
2.7.2018 22:01
Sympatická kytička. „Vypil jsem čaj z lopuch, nos mi po něm opuch …“ :-)
Dana Puchalská
2.7.2018 21:30
Děkuji za pochvalu Soňo. Ta potěší.
Načíst starší příspěvky
