Foto: autorka

Splněný sen 2: Natáčení pohádky

24. 6. 2018

Můj příběh

Autor: Danuše Onderková

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Seitlová 24.6.2018 14:41

Danko, ty máš rok splněných přání. Krásně jsi nám přiblížila natáčení pohádky, určitě je to krásný zážitek. Přeji Ti další splnění snu. Dík za fotoreportáž.

Helenka Vambleki 24.6.2018 14:09

Danko, záviděníhodný zážitek! Na pohádku se těším.

Jana Kollinová 24.6.2018 12:49

Nikdy jsem se podobné akce nezúčastnila. Musí to být euforický zážitek alespoň v mých představách. Pohádky mám ráda a kdykoliv někdo zmíní slovo pohádka tak se mi vybaví moje první dětská knížka pohádek Krása nesmírná. Znáte?

Elena Valeriánová 24.6.2018 12:37

Danko, to musel být hezky zážitek. Díky za přiblížení. Bez tebe bych se na natáčení nikdy nepodívala.

Libuše Křapová 24.6.2018 12:25

Danuško, jen jsi koukala nebo dělala i "křoví"? Uvidíme tě v pohádce? Máš krásné vzpomínky :-)

Eliška Murasová 24.6.2018 12:02

Danko, je z toho cítit, jak sis to užívala.Poměnkovou louku mám před očima, bala jsem v Karvine mnohokrát lázních.

Dagmar Bartušková 24.6.2018 11:52

Dano, rada jsem se zasnila. Pokud to někdy budou hrát v TV, určitě si pohádku nenechám ujít.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá