Hrátky s češtinou. Zdrobňujeme s láskou hezky česky

1. smajlíček vypečeňoučký, 2. Iška, 3.robátko roztomiloučké, květinka voňavoučká, peřinka heboučká, 4.nesplním, neumím otevřít. Měj se hezky, Liborečku hračičkový.

1)smajlíčkové usmívající.2) Elišinečka. 3) Liboreček brložský, rohlíček vypečeňoučký, zelíčko sterilizovánkované, slunéčko sedmitečkovaňoučké, zamotánkované klubíčko, smradlavoučké hovínečko, zašpiňánkované brejličky...4)zamilovaní čumáčci/ vykulené miminečko/ pindíček nečůrající/ podezřelá laskominka/ zvědavý zootechníček/ co na srdíčku, to na jazýčku/prdelinky nahaťoučké/husáček lázeňský šviháček/svůdná mimozemšťanka

Božínku, co nám to Liborek z doupátka zase připravínkoval? 1. Ksichtíčky roztomiloučké. 2. Elišánečka . 3. Lásečka vepřovoučká. 4. Sprateček bubřelinkový. 5. Vrabčáček zvědavoučký. 6.Pedofilníček pedofilníčkovatý. 7. Bezkozičníček zvědavoučký. 8. Opeřeneček zoufálkový. 9. Cealulitýdička prdelková. 10. Husičkové tetičky. 10. Ufonkový namlouváček.

Zuzko, vždyť já to beru a neoslovuji Tě Zuzanko!

Sorry, nejsem suchar, ale každému nesedí něco jiného.

Nevím, Libore, jestli je v zaměstnání obvyklé, jak jsi napsal, hodnotit něčí chyby vulgaritami, které by bylo lepší nahradit zdvořilostními zdrobnělinami. Beru to jen jako hodně velkou nadsázku. Zdrobněliny si spojuji pouze s dětmi, případně zvířecími mláďaty. Pokud tak někdo mluví s partnerem doma, to je na domluvě těch dvou. Mně to nesedí, mám ráda řeč výrazově barevnou, ale neutrální. Ostatně, tos mohl očekávat.

1. mňamkovní smajlíčci 2. Elinka, Elišenka, Elinečka 3. droboučké ručenky, slaďounký medíček, drzoučká držtička 4. děťulkovské prasečinky, baculkaté bejbátko, mrňavoučký bimbásek, strýčínek nechutňoučký, blboučký zvědaveček, buzíček podivňoučký, prdelky roztomilé???, líbezňoučký ufounek Liborku, prácičky mám jak na kostelíčku a zabývám se tu blbinkami. :-)

Já nevím, ale zeptat se mne v hospodě číšník jestli chci pivínko nebo rumíček, tak prchnu v dál.

Borku, úžasňoučké dílečko. Flektivní jazyky jsou skvělé mj. tím, že mohou vytvářet od jednoho slova různé tvary. Např. na rozdíl od „rigidní“ angličtiny, jak uvádíš. To němčina má aspoň na tvoření zdrobnělin podstatných jmen dvě koncovky. Kdo to říkal – Werich, nebo Horníček, že jen v češtině lze říct „kulaťoučké červeňoučké jablíčko“? Ad 1. koláčkové úsměvíčky. Ad 2. Elišinka. Ad 4. Fujtajblíčková pusinečka. Vykuleňoučký tlusťoušek. Chlapeček čučící na čouhající střapeček. … Očička vykuleňoučká nesprávným směrem. Chlapeček blbeček a ptáčíček jakbysmet. Naháčkové nesebekritičtí. … Neříkám, že mé nápady jsou vtipnější; jen jsem to zkusila. Úkol č. 3 si nechám na později. Tvůj článek z roku 2016 si přečtu v klidu v neděli doma, abych moc nezdržovala u přítelova notebooku. :-)