Kaviár nebo řízek? S věkem se mění chuť

Dnes jsem v TV sledovala pořad pana Polreich , seznamoval diváky s azijskými jídla, kde je hlavním činitelem rýže. Mám ráda rýži jako přílohu k omáčkám nebo zelenině či pečenému masu. Ovšem to, co vařil, bylo sice krásné na pohled, ale nejedla bych z toho nic. Rýže zde byla většinou kašovitá, někdy sladká. To jsem nejedla nikdy a asi už jíst nebudu. Zato z řady příkladů zde jmenovaných jako příklad uvedu, že jsem jako dítě nejedla špenát, zelí , sýry. Dnes vše jím docela ráda. Ledvinky ani mořské plody nejím nikdy, po obojím mi bylo špatně.

Stejně jako v dětství nejím rajčata, měkké sladké ovoce, rosoly, želé. Stejně jako v dětství miluji např. koprovku, rajskou a kozí sýr. Na špenát jsem si zvykla, ale nevyhledávám ho. Jedinou změnu jsem zaznamenala v pozdější dospělosti, kdy po mnoha letech pití pouze červeného vína si začalo tělo žádat bílé.

Skladbu potravin jsem v průběhu let obohatila mořskými plody, chilli papričkami, pastami, antipastami, cizokrajným kořením, ovocem a zeleninou, ale i výbornými druhy kávy. Ráda zabrousím do asijské, italské, francouzské i ruské kuchyně - takový pravý kaviár Malossol nemá chybu. Jídla, ke kterým jsem měla v dětství antipatii, přetrvávají. Doposud nesnáším fantóm školky - dušenou mrkev a luštěniny. Brr! Dnešní matky moc nevaří, mají na to, aby jejich děti byly odchovány ve fastfoodech. Bohužel. Pokud dává babička vnoučeti soustavně slaná nebo kořeněná jídla, tak je mdlého rozumu. Jednou za čas to ale nevadí.

Dříve jsem nemohla ani vidět ani jíst ani nic jiného vařenou a dušenou zeleninu. Hlavně tu pro mně odpornou směs mrkev a hrášek a vepřové maso. Je to pozůstatek školní jídelny. Fuj tam byly občas lidově řečeno blafy.A to se nezměnilo ani nyní. Vždy si pochutnám na zelenině syrové. Hrášek rovnou do pusy z lusků,jinak ani pod výhružkou čehokoliv. Ale v polévce jí mám ráda. (Ovšem bez hrášku- ten ihned rovnám lžící na okraj talíře).Ovšem musí být na jemno nakrájená a ještě podušená na másle a pak je to teprve ono. Ale nikdy před asi 20 roky jsem nepila po jídle pivo. A teď si ho s chutí dám i při posezení s přáteli.

Aha, tak už je mi to jasné! Jsem v přechodu ...

V tom clanku je velky kus pravdy, cely zivot jsem nemusela maso, na stari se to obratilo.