Foto: autorka

Naše boxerka - rozloučení

20. 2. 2018

Můj příběh

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 20.2.2018 12:28

Ano, děje se to lidem i zvířátkům. Spi sladce Ladynko.

Libor Farský 20.2.2018 11:34

Jituško, mluvíš mi z duše. Měli jsme boxery Dinga, Bettynku a Denise, stále je mám před očima.

Jitka Chodorová 20.2.2018 11:20

Děkuji všem za komentář, naše rodina chová boxery bezmála 50let, toto prožíváme již popáté, všichni byli miláčkové, ale Ladynka si získala nás všechny, v těchto dnech by měla teprve 7let. Velká škoda, ale myslím si, že si mladí pořídí brzy štěnátko, ale to už nechám na nich. Kluci jistě budou chtít, na Ladynku ale nikdo nezapomene.

Jaroslava Handlová 20.2.2018 11:00

Jitko, cítím s Tebou, protože tu bolest znám. Náš boxer Gent již odešel do psího nebe dávno. I po letech se mi vracejí na něj ty nejkrásnější vzpomínky. Až čas bolest otupí, a v paměti zůstane vše pozitivní, co Tobě i celé rodině dala. Ať je tomu tak s Ladynkou i u Tebe.

Alena Várošová 20.2.2018 10:49

Jituško,chápu Tě.Kdo má rád zvířátka,tak vše i tu radost,bolest,či trápení prožívá s nimi.Syn nechal minulý pátek utratit svoji fenku jokřírka.Měla nádor,který se ji otevřel ven,kdyby se ji otevřel dovnitř sice by to bylo rychlejší,ale o to více by trpěla.Vetelinářka ji dávala měsíc.Všechno Jituš přebolí a bude opět hezky na té vaší zahrádce.

Zuzana Pivcová 20.2.2018 10:36

Jituš, hodně Ti rozumím, protože v létě jsme to zažily s nejstarší kočkou Naděnkou, a protože i zbývající 2 kocouři jsou senioři, zvláště kartouzák Míša, víme, že nás to zase záhy nemine. Tak ať se Ti vždy vybaví jen hezké zážitky, ne to smutné.

Naděžda Špásová 20.2.2018 10:13

Jitko, tak to je mi strašně líto. Taky jsme to zažili, a vzhledem k tomu, že máme dva pejsky, děsím se jenom při pomyšlení na to, až odejdou. Lady už je dobře a určitě se na vás z psího nebe dívá. Až budete mít štěňátko, určitě dejte vědět.

Věra Ježková 20.2.2018 10:07

Ve vzpomínkách s vámi zůstane.

Marie Doušová 20.2.2018 09:20

Věřím , že ve Vašich srdcích Lady zůstane a tam nahoře už ji nic bolet nebude.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá