Chemlon, dederon, krimplen. Pamatujete?

Nosila jsem pouze diolen a ten nebyl tak nepříjemnej. Vlastně jsem si z šatů nedávno ušila kolovou sukni. A na památku mám schovanou manželovu dederenovou košili :-)

Koupila jsem si naposledy krimplenový kostýmek. Uznávám všechny druhy matriálu. Hlavně je důležité se cítit v oblečení dobře. Děkuji

Díky umělinovým svetříkům jsem se naučila plést. Koupila jsem si vlněnou přízi a pletla to, co bylo v módě, v umělinách jsem prostě nevydržela. A v obchodech nic jiného neměli. Ale zase jsme byli tvořivější. Byli jsme zvyklí, že co nevyrobíme, nemáme. Marmeládou počínaje a módními kalhotami konče.

Také si tu módu dobře pamatuji, šila jsem z těch látek, dokonce jsem měla i krimplenové "krajkové" svatební šaty. Tenkrát mi to nevadilo, dnes bych se v tom udusila.

Také tu dobu pamatuji, s odstupem času to kritizujeme, ale nebylo u nás nic lepšího. Tehdy mi to nevadilo a nosila jsem to ráda.

Všichni pamatujeme tu dobu , kdy nebylo možno si koupit něco originálního na sebe. já měla sousedku švadlenu , která dokázala vykouzlit nádherné modely podle cizích časopisů.Moje maminka nosila šaty z pravého hedvábí a strašně jí to slušelo. Pravý italský šusťák z té doby mám ve skříni ,je výborný do deště.

Nedávno mi jedna 16letá slečna na otázku, co budeme fotit příště, odpověděla retro. Představil jsem si 30. léta, ale ona se vytasila s lety šedesátými. Ujistil jsem jí, že 60. léta není žádné retro, ale moje mládí. Nicméně focení dopadlo dobře.

Měla jsem oranžové krimplenové těhotenské kalhoty! Hrůza! Manžel nosil bílé dederonky! Vínový šusťák jsem dostala k Vánocům!

Krimplen z dovozu jsem si dlouho užívala. Měla jsem z něj ušity mini šaty, jedny hezčí než druhé. Byly v krásných barvách i vzorech. Z chemlonu jsem udělala synkovi koberečky s Křemílkem a Vochomůrkou, silonové pláště se nosily do kanclu. Začínala jsem žluťáskem. "Najlonky" z "tůzu" neměly chybu. Díky za připomenutí.

Každý v našich letech si to pamatuje.Nic jiného nebylo a přesto jsme byly štastné,že jsem mohla mít silonové žuté šaty,krimplenové kalhoty a manžel bílou dederonku.Taky různé podložky a polštářky ,které se nalepovaly nad ohněm a byly z chemlonu na špulích.Ten chemlon nám vozili až ze Slovenska.No jo,teď je jiná doba a i jiné materiály,tak můžeme jenom vzpomínat.