Foto: autorka

Mlhavá féerie, díl 2, za městem

15. 1. 2018

Můj příběh

Autor: Alena Tollarová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helena Votíková 15.1.2018 16:28

Mlžné fotky jsou fakt nádherné a ti malí zelení ufounci jsou legrační.

Jana Šenbergerová 15.1.2018 14:31

Tuhle procházku jsem si užila. A to jsem dodnes žila v domnění, že bez slunka nemá cenu fotit. ;-)

Blanka Macháčková 15.1.2018 14:20

Fotografie působí tajemně, ale procházka musela být romantická. (Taková anglická)

Alena Vávrová 15.1.2018 13:16

Jsi nejen děvče šikovné, ale i odvážné a je vidět, že chodíš "s důvěrou". Jinak bys nemohla jít v mlze sama do tak odlehlých míst a ještě s gustem pořídít tak půvabné snímky...palcuji!

Dagmar Bartušková 15.1.2018 13:15

Mha přede mnou, mha za mnou! Tady by se Hitchcock našel. Krásné snímky!

Libor Farský 15.1.2018 12:56

Hezkýýýýý !

Eliška Murasová 15.1.2018 11:15

Ali, jsi děvče šikovné, umíš se dívat. A ještě s perfektním textem k tomu. Vellká pochvala!

Naděžda Špásová 15.1.2018 10:47

Álo, ty si s tím foťákem vyhraješ, viď. Fotky jsou moc pěkné. :-)

Mirek Hahn 15.1.2018 09:16

Pěkné fotky. Hřbitov, bunkr, kapličky i solitérní strom se mi moc líbí.

Zuzana Pivcová 15.1.2018 09:13

Smog ve městě je něco úplně jiného, mlha v přírodě je svým způsobem snová. Ovšem, když padnou mlhy v oblastech, kde je samá voda - např. jižní Čechy nebo právě Polabí - , pak to mají řidiči hodně těžké. Moc hezké záběry, díky !

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá