Šetřím pro vnoučata. Chyba?
Ilustrační foto: ingimage.com

Šetřím pro vnoučata. Chyba?

29. 11. 2017

Existuje zvláštní živočišný druh: Babička spořivá. Přesněji, babička spořící pro vnoučata. Ubývá jich, ale je dobré o nich vědět. Místo toho, aby byly obdivovány a milovány, mnohdy komplikují život sobě i příbuzným.

Jiřina z Opavy šetří svému sedmadvacetiletému vnukovi na nový mobil. Takto to vidí její muž: „Sama nakupuje zásadně jídlo ve slevách. Když jí říkám, že bychom mohli jet příští rok do lázní, odpovídá, že to je drahé a že na to nemáme. Škudlí, aby vnukovi mohla dát už v listopadu peníze na vánoční dárek. Prý si přeje nový mobil. Je mu sedmadvacet, pracuje. Nechápu, proč potřebuje nový mobil, když jeden má, proti těm našim je to perfektní moderní přístroj. Jenže je prý už zastaralý a chce nový. No a milující babička mu ho chce dopřát.“

Jiřina na to manželovi odpovídá, že jde jen o její věc, že prostě chce vnukovi splnit přání. „Myslím, že ji vnuk tak trochu využívá. Pochopil, že ho babička miluje, tak si z ní udělal dojnou krávu. Když jsem to řekl synovi, naštval se a vnukovi vynadal. Ten na rozdíl od nich chápe, že se nesluší, aby si vydělávající mladý muž bral od důchodkyně peníze na drahý mobil. Nakonec z toho byla v rodině hádka, manželka je naštvaná, vnuk je naštvaný a já byl označen za starého skrblíka,“ vysvětluje Jiřinin muž.

Touha splnit příbuzným jejich přání, případně jim dokázat dárky či penězi, jak moc je máme rádi, ovládá mnoho lidí. Je jedno, o jaké vazby jde, chovají se tak mnohdy partneři, rodiče i prarodiče. Právě u babiček je velmi časté, že chtějí takto chtějí vyjádřit svou náklonnost k vnoučatům. Jedna dáma z Ostravy se pravidelně loučí se svými dospělými vnuky slovy:

„Co já bych vám tak ještě dala, přece si ode mě musíte něco odvézt.“ Když nic nechtějí, je rozpačitá. Nedávno své pětadvacetileté vnučce tajně nacpala do kapsy dvoustovku.
„Proboha, babi, proč mi dáváš peníze?“ divila se vnučka.
„Kup si něco, abys měla něco od babičky.“
„Ale já přece mám peníze. Nebudu si brát od tebe, vždyť vím, jaká je tvá penze. Ty je potřebuješ víc.“
„Ne, ne, vem si to. A až tady nebudu, budeš mile překvapená. Šetřím pro tebe už dlouho.“

Když takový šetřílek natrefí na příbuzné poněkud vychytralé, může to být velký problém. Problémem je však i to, když rodina takové přilepšování odmítá, protože je naopak slušná a ví, že se tím seniorka či senior sami omezují. Babička šetřivá je v takovém případě nešťastná a považuje za příkoří, že její pomoc není náležitě oslavována.

„Znám případy, kdy si starší lidé penězi či dárky snaží zajišťovat pozornost příbuzných. Setkala jsem se s paní, která tvrdila, že se nediví, že za ni nikdo nechodí, protože jim nemá co dát. Říkala, že za sousedkou příbuzní chodí, protože jim vždy dá nějaké peníze a proto začala šetřit dvacetikoruny, aby pak vnučce mohla při návštěvě něco dát. Když jsem ji upozornila, že by přece za ni vnučka měla chodit jen tak, ne proto, že něco očekává, řekla, že to pochopím, až budu stará,“ vypráví terapeutka Jana Novotná, která pracovala v několika domovech pro seniory. Někteří lidé na svou snahu finančně pomáhat příbuzným, kteří o ně nejeví zájem, doslova doplácejí.

Na fenomén šetřivých seniorů se totiž zaměřily podvodnické gangy. Telefonují předem vytipovaným starším lidem a předstírají, že jsou jejich vnuci, kteří se dostali do potíží a nutně potřebují peníze. Některým lidem se zdá neuvěřitelné, že taková taktika může fungovat, že dotyčný nepozná, že nevolá jeho vnuk. Jenže někteří hodně staří či nemocní lidé opravdu naletí na fintu spočívající v tom, že jim třeba telefonuje údajný kamarád jejich vnuka. Když řekne, že ho vnuk pošle pro peníze, souhlasí a úplně cizímu člověku mnohdy vydají nemalou finanční hotovost.

„Říkáme tomu takzvaná legenda vnuk a setkáváme se s ní v poslední době často. Neznámí pachatelé kontaktují seniory na pevných linkách a vydávají se za jejich příbuzné. Takto z nich vylákají peníze, protože mnozí starší lidé by pro své příbuzné udělali cokoli,“ uvedl Lukáš Průcha z policejního prezidia. Nejčastěji takto naletí ženy, tedy babičky spořivé, svá vnoučata bezmezně milující, byť je třeba rok neviděly. Ale nemusí jít vždy o podvodníky, obrat o peníze dovedou i vnoučata skutečná.

V Ostravě byl například zaznamenán případ, kdy téměř osmdesátiletá paní dala své vnučce sto tisíc korun, aniž by o tom řekla někomu z rodiny. Prostě jí chtěla udělat radost k narozeninám. Vnučka celou tuto částku utratila za oblečení a v barech. Když se to dozvěděli její rodiče, vynadali babičce, že jim o takovém velkém daru neřekla.

„Možná jsem jim to měla říct. Ale já chtěla, aby mě vnučka měla opravdu ráda, chtěla jsem jí dát něco, co jí rodiče nikdy nedali. Však taky zírala, líbala mě, opravdu jsem ji tím potěšila. Nenapadlo mě, že je tak nezodpovědná a ty peníze rozhází. Ale co už, hlavně, že na mě bude vzpomínat v dobrém,“ vypráví dotyčná žena, která tak přišla o celoživotní úspory a žije z minimální penze, takže si nemůže dovolit ani kvalitní jídlo, ani pobyty v lázních ani cestování.

Zkrátka přežívá v malém tmavém bytě, jí nejlevnější potraviny a peníze jí tak tak stačí na léky, které nutně potřebuje. Špatná zpráva pro nezvedené a hamižné vnuky je, že šetřivých obětavých babiček ubývá.

„Zatímco ještě v roce 1991 se přes dvaasedmdesát procent českých seniorů ztotožňovalo s tvrzením, že musejí pro své děti a vnuky udělat vše, o sedmnáct let později už tento názor zastávala jen polovina,“ uvádí socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková.

Na jedné straně je pochopitelné, že prarodiče svá vnoučata milují a chtěli by jim udělat život co nejpříjemnější. Na straně druhé by mnohým prospělo si uvědomit, že i ve vztahu prarodič - vnouče platí, že za peníze a věci se láska koupit nedá. Nebo možná dá, ale jen na krátkou dobu.

peníze
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Novotná
Myslím, že kupování si pozornosti od vnoučat se týká hlavně těch starých důchodkyň. Ty mladé si chtějí ještě co nevíce užít života, cestování atd. Ale pokud má babička 80 a víc, je nemocná, nemá žádné koníčky, upne se na děti, nebo vnoučata a to jsou ty případy o kterých se tady píše. Vnoučata nemám, ale synovi pomáhám pokud to neomezuje mě. A až budou vnoučata, stavební spoření určitě, ale zase jen do určité výše. A pokud to budu platit do své smrti, doufám, že tam bude mít na studium, nebo příspěvek na byt.
Dana Puchalská
V minulém příspěvku mi asi zešílela klávesnice a bylo tam pár chyb. Omlouvám se.
Dana Puchalská
Ale bohužel jsou takové babičky které by se nejraději pro svá vnoučata i zadlužily. Měla jsem kolegyni co dělala hodně let jen abý vnouček měl první poslední. Nevím sice proč ale dřít ještě v sedmdesáti letech jako mezek je už fakt přes čáru . A když jsme jí řekly svoje názory urazila se a my byly ty špatné . Prostě nepoučitelná. Sama na sobě škudlila ale vnouček byl pro ní modla.
Libor Farský
Přesně jako Ivanka K.
Jarmila Komberec Jakubcová
Mám tři vnoučata ale žádné finančně nepodporuji. Mají svoje rodiče a nejstarší vnučka po studiích nastoupila do zaměstnání a ještě si přivydělává jako pokladní v supermarketu. Vždy byla velmi pracovitá. Malá Ažička chodí do 1. třídy a za každou jedničku dostává 10 Kč. Zatím jinou známku než jedna nedostala a malý 4letý Vojtíšek občas dostane třeba korunky, když je pouť. Protože nebývám na Vánoce doma, dávám snaše peníze aby dětem koupila dárky dle svého uvážení. Ona nejlépe ví co děti potřebují.
Marie Faldynová
V době studií a za svobodna jsem párkrát zůstala bez peněz díky své lehkomyslnosti. Velice mi to prospělo a až vnoučata povyrostou, určitě je o tuto důležitou životní zkušenost nepřipravím! Dospělým dětem penězi přispěji, pokud to je na něco rozumného. Ale má děti hodné, peníze ze mne netahají.
ivana kosťunová
To je velmi aktuální téma. Ano, pro své děti a vnuky jsem ochotná udělat cokoliv, ale jen do určité hranice. Jakmile bych cítila, že mě využívají, okamžitě bych brala zpátečku.
Ladislav Strnad
Je mi jednašedesát, ale nejsem babička. :-) Svým dětem jsem v mezích možností dopřával. Vnoučata bohužel nemám. Ale jsem názoru, že vnoučatům se má "dopřávat" s rozumem. Tedy tak, aby se z toho nestalo pravidelné inkaso, ale aby z toho měly radost a těšily se. Ve svém věku už spíše hledím na to, abych si na stará kolena trochu užil života (i když ještě musím dva roky makat).
Naděžda Špásová
Upoutal mě název článku. Tak to ani náhodou. Ano, občas něco vnučka dostane a platíme jí s dcerou stavební spoření, ale to je všechno. Těch případů, kdy potomci citově vydírají své příbuzné bohužel přibývá. Někdy se neštítí ani fyzického napadení. Je to smutné.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.