Byli jsme na chmelu

Připomenutí studentských brigád je vždy velmi příjemné. Díky za hezkou vzpomínku. Doplnila bych ještě svačinový gothaj, housky a žlutou limonádu.

Na chmelu jsem byla 2x - hned v1. ročníku střední školy , to jsme byly u Doksan v JZD. Spali jsme v tělocvičně a kluci někde ve vyšším patře. Měli nás tam rádi, bvařili nám dobře, i ty švestkové knedlíky jsme měli, na chmelnici nám přivezli kontejnery s pomazánkou nebo škvarkovým sýdlem a mohli jsme se odpoledne "dojíst" . Byli jsme tam 14 dní. Něco jsem si vydělala, podruhé to balo ve 3. ročníku v Ročově. Tam to bylo ohromné, spali jsme na palandách v ohromných budovách. Jídlo bylo na stravenky a nebylo dobré. Hygiena byla strašná, teplá voda tekla jen chvíli. Pracovat jsme museli rychleji, ale vydělala jsem si tam na kabát. Na česacích strojích jsme pracovat nesmělo, ještě nám nebylo 18. Tam byly výdělky větší.

Skvělý článek. Já mám nejvíc zážitků z brambor a to jako dohlížející učitel. Někdy sem nějaké příhody hodím, jedna z nich nás ohrozila zásahem kriminálky.

Na chmelové brigádě jsem byla celkem 3x kdy jsem navštěvovala Střední průmyslovou školu grafickou v Praze.Naše škola měla vždy přidělenou stejnou vesnici i s ubytováním v místní škole.Já jsem si sice moc peněz nevydělala, asi tak na jídlo, které jsem tam spotřebovala ale skvělá zábava stála za to.pamatuji na večeři kdy jsme dostali velký knedlík plněný švestkovými povidly nazývaný "blboun". Moc mi chutnal. Na vejšce jsme už na chmel nejezdili, spíše pomáhat do různých JZD třeba se sběrem brambor.

Na chmelu jsem byla také a zážitky mám stále jedinečné. Protože jsem byla na školách se zemědělským zaměřením - tak jsme byli na chmelových brigádách na jaře, kdy se chmel "zaváděl." Byla to práce vždy ve dvojici - většinou chlapec a dívka - naše dvojka byla jedinečná - zaváděli jsme vždy nejvíc mladých výhonků - jídlo bylo výborné a i ti největší jedlíci se vždy dobře nasytili. I ten volný čas byl zajímavý... Krajina, kde jsme pracovali byla pro nás nová a tak proto moc okouzlující, výdělky byly pro nás ohromné - ráda na tu dobu mládí po 55 letech vzpomínám...

Já mohu popsané stoprocentně odsouhlasit. Pamatuju si na rajskou omáčku s knedlíky, kluci soutěžili, kdo jich sní víc, první ji zvládl asi dvacet :-). Taky jsem přijela s pár korunkami, ale hned další rok jsem byla na česačce a přivezla na ty poměry poměrně pěknou výplatu-asi 3000Kčs.

Na chmelu jsem nikdy nebyla. Ne, že bych se ulejvala, ale nějak se to přihodilo. Vůbec mi nevadí, že jsem o tuto zkušenost přišla. Takže kromě Starců na chmelu a pohledu na chmelnice z jedoucího auta mou neznalost prostředí teď obohatil váš článek.

Nikdy jsem na chmelu nebyla, protože Jihočeši asi jezdili převážně na brambory. Ale i tak byly ty brigády něčím podobné. Díky za vyprávění.

To o čem, Františku, píšete, opravdu důvěrně znám, chmelnice tenkrát byly všude. Ale určitě jsem moc nejásala, když jsem tam musela jít. Na druhou stranu musím přiznat, že jako studentka to už bylo lepší. Dnešní študáci už to neznají, hlavně proto, že těch chmelnic už tolik není.