Krásné povídání

Stejně krásné vzpomínky mám na svého jediného zlatého dědečka, který si konci své životní pouti přál i u mne umřít.

jo Jarko, dávno už je tomu, kdy Božena Němcová vytvořila ze své emotivní vzpomínky na laskavou babičku jeden z pilířů české literatury. Dnes už ale nejsou babičky vrásčité stařenky s vlídnou tváří a archaickým slovníkem, ale moderní, zaměstnané ženy...

Dnes mi přijedou tři menší vnoučata a přijde jeden vnuk na prázdniny - budu zde mít ve své samotě hodně veselo. Takže už teď voní dům pečeným angreštovým táčem s posýpátkem a právě teď mi druhá babička dovezla kozí mléko. Vařit chce dnes vnučka, ale zítra budu péct kuřata na cibulce a houbách se smetanou - to bude také veliká vůně... No ale jeden vnuk mne bude učit na tapletu, protože s ním budu muset už provádět další výzkumy... Takže úplně souhlasím s paní Elen, že dnešní babičky musí umět skutečně asi všechno...

Proto milé babičky pečme buchty, vařme borůvkové "blbouny", aby z dob našich babiček zůstalo alespoň něco. Cheesecaků tairamisů je všude přehršle!

Moc hezké. Babička nejsem a nebudu, a tak ani nevím, jaké jsou ty současné. Že ale takové, jaké jsme měli my, už nebudou, jsem si jista. Časy se holt mění…

Krása!! Už jsem to někde četla, ale stejně mne to dojalo.

Bohužel, takové babičky už odvál čas. Dnes se po nás chce abychom byly moderní a šly s dobou. Uměly řídit auto, jezdily na koloběžkách, ovládaly chytré telefony a k tomu třeba i pekly ty dobré rybízové koláče s posypkou. Chceme-li obstát musíme být takové hybridní, mix babičky z dvacátého století a šik aktivní seniorky dvacátého prvního století. Naši vnuci si již babičky z minulého století nepamatují, to jen naše generace nostalgicky vzpomíná. Je jiná doba a s tím nic nenaděláme. Je to dobře a nebo ne? Nevím, jen vím, že to tak je.

... pláču.

Je to pěkná vzpomínková úvaha. Sama babička nejsem a nedovedu si představit, jak bych se chovala jako současná babička. Proto si netroufám kritizovat.