Jak jsem našel senior friendly hotel

Milá Ilono, doby kdy to na značených cestách v Krkonoších vypadalo jako na prvomájové manifestaci jsou definitivně pryč. Ti co chodili (NDR áci) asi jezdí na Malorku. Všichni ostatní sedí v hotelu u piva (na Horalu mají osmnáctku černou = hrozné výsledky u německých babiček), nebo někde jezdí autobusem či autem. Spíš máš strach, že až si zvrkneš nohu, nikdo nepůjde a ty tam pojdeš. Taková značená cesta z Míseček po hřebeni na Benecko je fakt až strašidelná. Ještě že máme GPS signalizaci v mobilu a aplikaci Záchranka. Občas po lepších cestách jede někdo na elektrokole, elektrokoloběžce a dokonce celé rodiny na segwayích (dvoukolka). My jezdíme do Krkonoš každé léto už 40 let. Nejlepší jsou ty značené stezky. Chodit do Špindlu města nemá smysl. Čínské tržíště. Nemají tam ani Mc Donald´s ani KFC.

Kdysi dávno jsme byli na vojenské zotavovně Bedřichov, od té doby jsme ve Špindlu nebyli. Po přečtení Vašeho článku mám chuť to změnit.

V Krkonoších ve Špindlu znám z posledních let díky práci ve vojenském archivu pouze vojenskou zotavovnu Bedřichov. Tato informace zní velmi pozitivně.

Když jsme byli loni ve Vrchlabí v penzionu Oáza (spokojeni) a byli se podívat po letech ve špindlu, říkali jsme si, že tam nikdy. Ale tahle pozvánka zní opravdu dobře a já za ni děkuji.

V Horalu, tehdy to byl Orea Horal Resort, jsem byla ještě jako nesenior. Bylo tam moc príma. Mám bezva vzpomínku, kdy jsem si cestu z Výrovky chtěla zkrátit, že přeci nepůjdu až dolů do Špindlu, tak jsem šla sjezdovkou dolů.. óóó jak jsem si pak nadávala, kolena dostala dost zabrat a nepomohlo ani cik cak. Jak jsem pak byla ráda za vířivku v hotelu si jistě umíte představit.