Včera jsem sekala trávník na zahradě. Ale byl to spíš zaplevelník. Tak jsem se zasnila a vzpomněla si na načechrané, voňavé soláňské louky. Když jsme tam před pár dny brouzdali ve vysoké trávě, nestačila jsem se divit, kolik existuje lučních květin, na které jsem už dávno zapomněla. Takové jsem mamince trhávala v dětství, když jsem se vracela po břehu Berounky ze školy domů. Dneska je tam betonový chodník pro cyklisty, betonové obludy jakýchsi obchodů a čerpací stanice. V mezerách chodníku roste plevel. Jako u mého domu.
Ale v horách nám ta krása naštěstí zůstala. Jen se podívejte.
