K zamyšlení - od neznámého autora

Vychovával jsem dvě děti úplně sám od jejich 2 a 3 let. Tak dovedu ocenit, když někdo poděkuje, anebo dokonce pochválí oběd, který mi dal tolik práce ...

S prvním mužem jsme měli klasicky rozdělené role. Já tzv. ženské práce, on ty mužské a fyzicky náročné. Se současným je máme částečně rozdělené podle toho, co je komu bližší a spoustu věcí (třeba různé opravy v domácnosti) děláme společně. Např. Já vařím, on myje nádobí, věším prádlo, žehlím, on luxuje celý byt. Spolu myjeme okna. Je vyšší, líp dosáhne nahoru i bez žebříku. Nakupujeme také spolu. Já spravuji prádlo a oblečení, on finance. Atd.

Přítel přišel na kafe a já jsem šel mýt nádobí. To je fakt praštěný.

Taky bych nerozděloval práce na ženské a mužské. Proč by se měl ve šmíru při výměně převodovky hrabat akorát chlkap, když autem jezdí oba. Žena může přeci taky jednou vydláždit dvůr, který je společný. Nebo nařezat alespoň na jednu zimu dřevo do krbu. A neměla by se vymlouvat ani, že vyměnit tašky na střeše není ženská práce. A dnes už se dají na internetu najít návody na všechno. Takže žádné třeba: já elektrice vůbec nerozumím. Chvála neznámému autorovi. Jen ať si ženská zkusí, co to je zajet do stavebnin pro dlaždice a nanosit je na dvůr. Chlap si zatím může třeba přišít sám knoflík na svou košili.

Rozumné myšlenky, chvála neznámému autorovi! Mám podobného pomahače doma, žádné práce se neštítí, nerozděluje na chlapské a babské, zkrátka udělá, co je potřeba a pak já přijdu odněkud a klidně si jen můžu sednout ke stolu a najíst se. Vaření se stalo jeho koníčkem a určitě rád slyší pochvalu, že je to dobré. A při jeho vaření zůstane uklizená kuchyň...to já někdy zamarasím vše okolo :-)

Skvělý námět a brilantně podáno! Blahopřeju, moc hezké!

Můj strýc vařil a teta spravovala auto a nahodila garáž. jsou spolu dodnes. Skvělá dvojka.

Moc hezké zamyšlení, mělo by to číst co nejvíce lidí, díky...

Nejhorší jsou ti "mačo" chlapi. Je mi jich líto. A fandím těm normálním , kteří dovedou manželku v domácnosti zastat. Však by byli o mnohé ochuzeni. Život je všelijaké dělání...Naštěstí děti napodobují své rodiče. Jen musí být mladí z podobných poměrů.

Našla jsem si muže, který to všechno dělá a bez mluvení. Ve své domácnosti pomáhá i syn. Občas musím opatrněji, ale to je taktika a samozřejmě i chválím. Trvá to skoro 40 let a doufám, že ještě dlouho bude. Ale znám i opaky, takové nebrat.