K zamyšlení - od neznámého autora
Foto: archiv autorky

K zamyšlení - od neznámého autora

29. 6. 2017

K zamyšlení...

Přítel přišel do mého domu na kávu, sedli jsme a mluvili o životě. Během našeho rozhovoru jsem řekl: “Umyji nádobí a jsem hned zpátky."

Podíval se na mě, jako bych mu řekl, že budu stavět vesmírnou raketu. Pak s obdivem, ale trochu zmateně pravil: "Jsem rád, že pomáháš ženě, já jí nepomáhám, protože když jí pomohu, nepochválí mě za to. Minulý týden jsem vytřel podlahu a ani nepoděkovala."

Vrátil jsem se zpět a posadil se k němu, abych mu vysvětlil, že jsem jí “nepomáhal.” Má žena ve skutečnosti nepotřebuje pomoc, ona potřebuje partnera. Doma jsem jí partnerem, v té společnosti existují rozdělené funkce, ale nejedná se o “pomoc” s domácími pracemi.

Nepomáhám své ženě s úklidem domu, protože tu také bydlím a potřebuji ho tedy také uklidit.

Nepomáhám své ženě s vařením, protože také chci jíst a potřebuji také vařit.

Nepomáhám manželce s nádobím po jídle, protože to nádobí také používám.

Nepomáhám své ženě s dětmi, protože jsou také mé děti a mým úkolem je být jim otcem.

Nepomáhám své ženě s praním, žehlením a skládáním prádla, protože oblečení je i mé a mých dětí.

Nejsem doma, abych pomáhal, jsem součástí naší domácnosti. A co se týče chvály, zeptal jsem se svého přítele, kdy poděkoval své ženě naposledy za to, že doma uklidila, že vyprala, že vyměnila povlečení, vykoupala děti, uvařila, zorganizovala domácnost atd. Kdy řekl nejen “děkuji", ale děkuji typu: "Wow, miláčku!!! Jsi fantastická!!!

Zdá se ti to absurdní? Díváš se udiveně? Když jednou v životě umyješ podlahu, očekáváš ocenění za svou výjimečnost s velkou pochvalou... proč? Přemýšlels o tom někdy?

Možná protože v naší “chlapské” kultuře je všechno její práce.

Možná tě učili, že všechno se musí udělat, aniž bys musel hnout prstem... Pak ji chval tak, jak si přeješ, aby chválila ona tebe, stejným způsobem, stejnou intenzitou. Dej jí ruku, chovej se jako skutečný společník, ne jako host, který se jen přijde najíst, vyspat, vykoupat, uspokojit své potřeby… Ciť se jako doma. Je to tvůj domov.

Skutečná změna naší společnosti začíná v našich domovech, učme naše syny a dcery, co skutečný smysl pro společenství doopravdy je!"

Autor neznámý…

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Vychovával jsem dvě děti úplně sám od jejich 2 a 3 let. Tak dovedu ocenit, když někdo poděkuje, anebo dokonce pochválí oběd, který mi dal tolik práce ...
Jana Šenbergerová
S prvním mužem jsme měli klasicky rozdělené role. Já tzv. ženské práce, on ty mužské a fyzicky náročné. Se současným je máme částečně rozdělené podle toho, co je komu bližší a spoustu věcí (třeba různé opravy v domácnosti) děláme společně. Např. Já vařím, on myje nádobí, věším prádlo, žehlím, on luxuje celý byt. Spolu myjeme okna. Je vyšší, líp dosáhne nahoru i bez žebříku. Nakupujeme také spolu. Já spravuji prádlo a oblečení, on finance. Atd.
Luboš Pastrňák
Přítel přišel na kafe a já jsem šel mýt nádobí. To je fakt praštěný.
Jiří Libánský
Taky bych nerozděloval práce na ženské a mužské. Proč by se měl ve šmíru při výměně převodovky hrabat akorát chlkap, když autem jezdí oba. Žena může přeci taky jednou vydláždit dvůr, který je společný. Nebo nařezat alespoň na jednu zimu dřevo do krbu. A neměla by se vymlouvat ani, že vyměnit tašky na střeše není ženská práce. A dnes už se dají na internetu najít návody na všechno. Takže žádné třeba: já elektrice vůbec nerozumím. Chvála neznámému autorovi. Jen ať si ženská zkusí, co to je zajet do stavebnin pro dlaždice a nanosit je na dvůr. Chlap si zatím může třeba přišít sám knoflík na svou košili.
Helenka Vambleki
Rozumné myšlenky, chvála neznámému autorovi! Mám podobného pomahače doma, žádné práce se neštítí, nerozděluje na chlapské a babské, zkrátka udělá, co je potřeba a pak já přijdu odněkud a klidně si jen můžu sednout ke stolu a najíst se. Vaření se stalo jeho koníčkem a určitě rád slyší pochvalu, že je to dobré. A při jeho vaření zůstane uklizená kuchyň...to já někdy zamarasím vše okolo :-)
Oldřich Čepelka
Skvělý námět a brilantně podáno! Blahopřeju, moc hezké!
Lidmila Nejedlá
Můj strýc vařil a teta spravovala auto a nahodila garáž. jsou spolu dodnes. Skvělá dvojka.
Marie Ženatová
Moc hezké zamyšlení, mělo by to číst co nejvíce lidí, díky...
Hana Rypáčková
Nejhorší jsou ti "mačo" chlapi. Je mi jich líto. A fandím těm normálním , kteří dovedou manželku v domácnosti zastat. Však by byli o mnohé ochuzeni. Život je všelijaké dělání...Naštěstí děti napodobují své rodiče. Jen musí být mladí z podobných poměrů.
Naděžda Špásová
Našla jsem si muže, který to všechno dělá a bez mluvení. Ve své domácnosti pomáhá i syn. Občas musím opatrněji, ale to je taktika a samozřejmě i chválím. Trvá to skoro 40 let a doufám, že ještě dlouho bude. Ale znám i opaky, takové nebrat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.