1. máj - Svátek práce nebo lásky?

Jarmilo, výstižně napsané. Ať si o mně myslí kdo chce - co chce, já jsem se na prvomájový průvod už jako dítě moc těšila, hlavně na alegorické vozy, na kopec zmrzliny a na houpačky. Později v průvodu i mimo něj na setkání s přáteli, na ochutnávky výborných křupavých párečků s hořčicí v některém z kiosků, na shánění pár kousků banánů a následné pokračování v oslavách měsíce lásky v kavárnách a restauracích až do nočních hodin. Citoval se Máchův Máj a bylo nám moc fajn. Rudá ne, rudá jsem nikdy nebyla, byla jsem čistá!

Pěkné připomenutí 1. máje.

Škoda, že byl První máj v minulosti tak zpolitizovaný, nedobrovolná účast v průvodu, kterou nařídil zaměstnavatel, několikahodinové čekání na průvod, mnohdy ještě zimní kabát. Vím, že jsem šla jednou jedinkrát na shromáždění bez průvodu na českobudějovickém náměstí. Byl krásný slunný den, bylo "Pražské jaro 1968". U Máchovy sochy na Petříně jsem na 1. Máje nikdy nebyla. Mácha byl mimochodem na svou dobu pěkný rošťák. To už vím ze studií od našeho literáta, dávno předtím, než vyšly na světlo jeho deníkové zápisky. Ale básně psal pěkné, hodné romantika. Díky za pěkný článek, Jarmilko. Volím také raději "lásky čas".

Díky moc za milé připomenutí krásného svátku. Báseň Máj od K. H. Máchy potěší určitě každou dobrou dušičku v kterémkoliv věku...