Jak jsem přišla o dávnou lásku

Milá Naďo, vůbec to není hňup, jen na rozdíl ode mne má ke mě vztah jen kamarádský. Jinak je to prima člověk.

Zuzko, nebádejte, od toho jsou tady "akademie věd" a já nejsem jejich členkou ani vy ne. Takže se všichni bavte a nerozebírejte nerozebratelné :-)

Jarko, nechte ho plavat, je to hňup. Třeba je kolem vás někdo, kdo čeká na váš pokyn. Zažila jsem v 17 ti něco podobného. Byla to krásná, nevinná láska. Pak jsem ho seznámila s kamarádkou a bylo vymalováno. Za rok jsem ho potkala, stal se z něj velkej blbec, kterému už šlo jen o jedno. Je pravda, že jsem na něj nikdy nezapomněla. Přeju vám úspěch v hledání a hodně štěstí.

... cumel...

Jsem na tom podobně jako Zuzka, stojím si na vedení. Moje první školní láska (neopětovaná) s krásně modrýma očima skončil jako alkoholik a ušmudlanec. Dnes bych si o něj ani kolo neopřela pokud ještě vůbec žije. A přitom to byl kluk jako čuměl v špičatých lakýrkách :-)

Velmi pěkný článek - zajímavý příběh.

Jaruško, asi není čeho litovat. A pokud měl na Moravě manželku, náhoda to vyřešila.

Je to moc pěkné vyprávění, ale nějak jsem nepochopila, zda byl Chlapec také nezadaný, jak a před kým Vás zazdil a proč by se ho mělo dotknout "natrknutí" s mapou, když sám ze své strany nepodnikl nic. Asi jsem já v tomto případě trochu nechápavá. Omlouvám se ale, pokud jste nic bližšího psát nechtěla.

Krásný článek s napětím jak to dopadne na konci. I já měla svoji velkou lásku, která trvala 2 roky a do dnes když jej uvidím jsem na měkko. Bohužel spolu nekomunikujeme. Za to s mojí úplně první láskou jsme velcí přátelé, a rádi vzpomínáme na své společné chvíle, které jsme většinou trávili na tenečním parketě při vesnických tanečních zábavách.