Velikonoce a jejich lidové tradice
Ilustrační foto: pixabay.com

Velikonoce a jejich lidové tradice

6. 4. 2017

Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (Hod Boží velikonoční) je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Období Velikonoc v sobě mísí pohanskou i křesťansko-židovskou tradici. A tak ať už je slavíme či neslavíme, většina z nás dodržuje určité tradice, o kterých někdy ani nevíme, jak vznikly a co znamenají.

V minulém povídání o Masopustu jsem Vás seznámila s chodskými tradicemi jeho oslav, a  protože pocházím z Plzeňska, je mi tento kraj nejbližší. Jako všude, i u nás po veselém Masopustu přichází doba předvelikonoční - 40 dnů půstu. A protože Velikonoce už pomalu klepou na dveře, začnu povídání o jeho tradicích.

Velikonoce stejně tak jako Vánoce provázelo a stále provází nepřeberné množství pohanských i křesťanských zvyků, které se někde zcela prolnuly. Většinou však velikonoční zvyky vycházejí z podstaty života rolníka na zemědělském venkově - jsou to svátky jara, kdy se příroda opět probouzí k životu a různými obřady je potřeba zabezpečit úrodu a zdar nově nadcházejícícho zemědělského roku - to jsou tedy Velikonoce lidové a dále je možno rozlišit Velikonoce křesťanské a světské. 

Na Chodsku se o Velikonoční neděli nesnídalo a hospodyně vstaly časně ráno, aby došly pro čerstvou vodu Věřilo se, že ta, které ji nejdřív nabere, bude mít nejvíc mléka. A tak se i stávalo, že některé pro ni běžely ihned po půlnoci. Na ranní mši si lidé nosili do kostela v bílých šátcích vejce, mazance, pečené beránky, víno a další pochutiny. Všechny pokrmy kněz po ukončení mše posvětil. Je zajímavé, že i v pravoslaví existuje podobný rituál - svěcení pokrmů. Z posvěceného jídla musel každý ve stoje sníst kousek k obědu. Měla to být i ochrana proti bloudění, protože když si bloudící vzpomněl, s kým jedl o Božím hodu, našel správnou cestu. Na Chodsku tomu lidé dodnes velmi věří.

V tento den si také chodské ženy vymění svoje postní kroje, v nichž převládala barva fialová, modrá a tmavě modrá, za sváteční pestřejší.

Mám moc ráda chodské kraslice, jsou skutečně neobvyklé tím, že v některých vesnicích základ tvoří namísto červené barvy barva černá, do které jsou pak vyryty barevné motivy. Mám jich dodnes pár a vždy na Velikonoce jimi ozdobím sváteční stůl. Kraslice se rozdávaly koledníkům nebo zamilované dívky uctily své chlapce. Na barvení se nejčastěji používá barva červená, v lidové symbolice vyjadřuje lásku. Proto se také Velikonocům říká "na červený vejce". Obarvení zvyšovalo magickou moc vajec a každá barva měla svůj význam. Nejen na Chodsku byla nejoblíbenější barvou červená. Jak se do barvení dostala i ta černá, nevím, kraslice takto zdobené jsem zakoupila asi před 30 lety v Domažlicích na Velikonočním trhu.

Je zajímavé že vajíčka barvili například staří Egypťané, Peršané a Římané. V jedné z legend se traduje, že v době, kdy chodili Ježíš s Petrem po světě, poprosili chudou selku o nocleh a jídlo. Selka je přijala a připravila k jídlu vařená vajíčka. Ježíš Kristus jí opět celá vrátil, navíc krásně malovaná.

Na Chodsku k Velikonočnímu pondělí patří pomlázka. Pomlázka (dynovačka) bývá zhotovena z 8 i více spletených prutů vrby a ozdobená barevnými stužkami. Chlapci chodí dopoledne "po červených vejcích" a šlehají děvčata pomlázkami. Z vrby jako symbolu procitlé jarní přírody se dotekem proutku přenáší omlazující síla, zdraví a krása. Dříve dokonce za vyšlehání dívky musely zaplatit. Říkalo se "Pomlázka bez vajíček - milování bez hubiček". Ženich tak dostal z lásky v pěkném šátku až 24 vajec - červených strak.

V každé domácnosti pak nesmí chybět "mazanec". Je symbolem slunce, zadělává se na Bílou neděli a dělá se ze stejného těsta jako vánočka. Dalším symbolem Velikonoc je pečení beránka či zajíčka. Beránek symbolizuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství je beránek symbolem Ježíše Krista, protože byl jako beránek.obětován za spásu světa.

Moje snacha v mládí slyšela o tom, že o Velikonocích se hledají poklady, a tak si z toho vytvořila svou tradici, o Velikonočním pondělí se na zahradě schovají různé sladkosti (vajíčka či čokolády) a a obě vnoučata (6 a 3 roky) dostanou do ruky košíčky a hledají, co jim máma s tátou uschovali do skrýšek. Říká se tomu, že jim to tam zanechal zajíček či králíček. Děti to milují a těší se na hledání. Nevím, zda tato tradice někde existuje. Já ji viděla až u své snachy a ona ji získala od rodičů. Jedná se zřejmě o německý zvyk ještě z doby pohanské, kdy statný zajíček asistoval jejich germánské bohyni Ostaře při obřadech jara.

U nás na Plzeňsku patří také k Velikonocům pečení tradiční "hlavičky" neboli nádivky. Do ní patří čerstvé bylinky a i čerstvé kopřivy, kontryhel a další. Většinou nádivku tvoří namočené pečivo v mléce s přidáním vajec a třech druhů masa.

Přeji Vám všem krásné Velikonoce, hodně sluníčka, lásky a pohody. U nás se říkalo, že každý si má vzít o Velikonocích něco nového na sebe, "aby ho beránek nepokakal". Tak si užívejte krásné jaro a ať Vás nikoho beránek ne.....ká.

tradice
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ondra Vysma
Moc se mi líbí velikonoční bytový textil, který doma pěkně doladí atmosféru. Pěknou nabídku mají třeba na Goldea.cz, odkud jsem párkrát nakupovali
Zuzana Pivcová
Já mám naopak tyhle souhrnně informativní články spojené s vlastní zkušeností ráda, Jarmilko. Vůbec je neberu jako poučování. Se zajícem jsem osobně zareagovala na větu "Nevím, zda tato tradice někde existuje". :-)
Jitka Mošovská
U nás svaz žen pořádá pro děti " hledání vajíček" na místním hřišti.
Marie Seitlová
Jarmilko pěkné připomenutí tradic Velikonoc. Já jsem ze Šumperska zajíčka neznala, ale u nás některé rodiny dětem na zahradě ho schovávají.
Jarmila Komberec Jakubcová
Přátelé já rozhodně nechci nikoho poučovat, i když možná některé moje články tak vyzněly. Spíše jsem chtěla přispět na íčko tím co znám. Fotit sice umím, ale není to moje hobby a časově to zatím nezvládám. Pochopila jsem že není dobře když neustále píši, protože vše se přejí. Omezím svoji tvorbu na minimum, není potřeba ke všemu se vyjadřovat. Zkusím ty fotky. Je škoda, že velká část íčkařů nepíše, mně se líbí v poslední době články paní Zdeny Proboštové. Je to čtivé a hlavně ze života.
Zdenka Jírová
Jarmilo, hledání"zajíčka" je běžný zvyk ve více krajích. Já pocházím ze středních Čech a tento zvyk udržujeme. V naší rodině dávám "zajíčka" i dospělým svým dětem, ale musejí si ho také najít, což bývá docela legrace. Hledají ale všichni - malí i velcí a rádi.
Hana Rypáčková
Asi zase jako každý rok budu v Rokycanech a tam se tradice opravdu drží.
Zdena Proboštová
Jezdím na Velikonoce k sestře na barák na severomoravské vsi. Letos mi oznámila, že koledníků do jednoho metru letos bude 8, tak ať mám tenhle počet dvacetikorun a kinder vajíček, ať mám čím koledníky obdarovat. Už osum kluků panstvo ... A tatínkové berou vařený obarvený vajíčka, aby měli pak vajíčkový salát a nametou se jako dáni, protože je už některé vozí vlastní děti ... :-)
Zuzana Pivcová
Také jsem ráda, že jsem si přečetla další informace, které sama neznám. Myslím, Jarmilko, že velikonoční zajíc schovává barevná vejce v zahradě hlavně v angloamerických státech.
Libuše Křapová
Jarmilo, obdivuji tenhle druh článků. Vyhledávat informace, ověřit si je, podat všechno tak, aby bylo zajímavé a čtivé :-) . Asi proto radši vymýšlím pohádky :-) Děkuji za poučení :-) .

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.