Jak jsem chtěla udělat dobrý skutek

Jak vás může jedna špatná zkšuenost "vyléčit" z dobročinnosti? Nemohu toto dál rozvést, vypadalo by to, že se vytahuju, ale prostě nesmíme povolit, když víme, že děláme dobrou věc. (Ne ovšem abychom přitom poškozovali jiný lidi, jak se někdy taky děje v tom - promiňte - "dobroserství".)

Děkuji za komentáře a pochopení. :-) Pro ty, co nevědí, jak se dostat na můj blog - je to ten odkaz dole pod článkem. Moc vás všechny zvu na návštěvu, a pokud mi tam napíšete nějakou kritiku (nebo i něco pěkného), budu jen ráda :-) Evi M, jo, docela mne to vyléčilo. Škoda, že jsme tak malá vesnice, šla bych to potřebným rovnou donést pod most.

Libuško, takový přístup by mne od další pomoci potřebným na hodně dlouho vyléčil. Přispívám na psí útulky, kde si toho vždy váží.

Omlouvám se za překlepy, např. našeho, zvíře, týče

Myslím, Libuško, že jsem se s podobnou "ochotou" setkala, když jsem se před několika lety snažila umístit mladého bezdomovce ve špatném zdravotním stavu do charitativního střediska. Ležel už 3 dny (ne v zimě) před dřívější budovou našho archivu na lavičce v parku. Nohu měl od pohledu hroznou. Řekli mi do telefonu, že nemají auto, aby pro něj dojeli, a ať ho tam dovezu! Právě tak, když jsme kontaktovaly se sestrou Pražský spolek ochránců zvířat, že je v sídlišti náhle krotká, zřejmě vyhozená kočka, tak se do nás paní pustila, že mají plno, jako bychom jim nutily vlastní víře. Nakonec zabralo jen krmení a několik stovek, které jsme kočce, kterou jsme v boudě dovezly, daly s sebou jako výbavu. Chápu, že tyhle organizace to nemají lehké, nejsou nafukovací, ale bohužel odradí mnohdy poctivé lidi. Co se týčr kontejnerů na šatstvo, je na nich u nás napsáno, co se s odevzdanými věcmi děje.

Libuško, hezky jste to napsala. Někdy se člověk i s dobrou vůlí. prostě nezavděčí.

To rozladí, viď Libuško. U nás se dává oblečení přímo ČK, ale nejlepší je kostel a fara. Charita je nejvíc propojená s lidmi a pomoc je rychlá. Kontejnéry mám pocit berou na třídění odpadu. Je tu spousta sekáčů a slevují až na 5 Kč, pak zadarmo. Ovšem, to se i potom po ulici válí šatstvo...

Libuško, to je fakt nepříjemné. My naštěstí máme charitu nedaleko, takže většinou naložíme a jedeme. Jsou rádi za každý kousek oděvu. Zkuste to nevzdat.

Karle K., napřed jsem se naštvala, teď děkuji. Moji podrobnější odpověď najdete na mém blogu v Příbězích běžného dne. Ale pokud jde o tu odvahu, neměl byste se i vy zde na íčku aspoň trošku identifikovat? Na svém profilu o sobě nemáte ani čárku :-)

Karle, spíše jsem chtěla šetřit je. Jedná se o ubytovnu Charity Uherský Brod . Jak se paní vedoucí jmenuje jsem ani nepostřehla.