Hrátky s češtinou: Byli moji prapředkové pivaři?

Libore, taky nejsem zrovna velký čuchometr. Jsem přesvědčena, že mi narušily čich agresivní pachy v Tunisu už v r. 2000.

Měl bych dotaz. Po úrazu hlavy jsem totiž ztratil čich. Voní pivoňka po pivu? Uměl bych si to představit.

Stejně jako Zuzka, i já musím velmi často svoje příjmení na úřadech opakovat, ale na otázku: Jak že se jmenujete? Pivková, Plichcová, Pincová?... už nemusím odpovídat. Stačí říci předem: Pivcová - jako Pivec. Pomáhá to. Zřejmě si úřední osoba spojí mé jméno s hercem Pivcem, i když se s největší pravděpodobností jedná jen o shodu jmen. A svému jménu, dle původu, vůbec "čest" nedělám - pivo totiž nepiju!

Na zdraví Zuzko. Ostatně pivko je pro ženy nápoj zdraví. Mě sice nyní zdraví hapruje virózou, ale později ráda pivkem připiji, ač nyní mne čeká spíše zázvorový čaj...

Zuzi Kašová, tož na zdraví! já to mám určitě jednodušší a pátrat nemusím, já jsem od ptáčka

Úsměvné, milé glosování původu jména, Zuzko. A co "o Tobě", pokud si myslíš, že příjmení Pivcová je odvozeno od slova "pivo", říká Ústav pro jazyk český Akademi věd ČR? Že s tím názvem "pivo" to není tak jednoduché. Tady jsem převzal pro zájemce kus výkladu právě z AV ČR. Tedy čtěte: !....V plzeňské Nové době byl 22. VII. 1935 otištěn výklad, že se naši předkové naučili vařit pivo od Germánů, kteří prý byli velkými ctiteli tohoto nápoje. České slovo pivo prý vzniklo ze staroněmeckého názvu bivor, z něhož je dnešní něm. Bier, angl. beer i franc. bière. Tento výklad se však neshoduje se známými dosud historickými a jazykovými fakty, a proto nevzbuzuje důvěry. Především není pravda, že se naši předkové naučili vařit pivo teprve od Němců; znalost piva a jeho přípravy si přinesli už z původních praslovanských sídel. Praslované vařili pivo už odedávna vedle jiných opojných nápojů, zvláště medoviny a kvasu. (Původně se ovšem pivo vařilo jen z obilí, hlavně z ječmene. Chmel poznali Slované teprve později, a to patrně na východě u Finů nebo u Turkotatarů. Slovanským prostřednictvím se pak znalost chmele odtud rozšířila pravděpodobně i dále na západ, především ke Germánům, jak o tom vykládá L. Niederle v díle Život starých Slovanů I, 1911, 212.) Ani staroněmecký název bior nelze pokládati za vzor slovanského jména pivo, už z toho důvodu nikoli, že i němečtí jazykozpytci pokládají výraz bior za přejatý z nějakého jazyka cizího. Někteří v něm dokonce vidí obměnu právě slovanského slova pivo. Původnost jména pivo v slovanštině dotvrzuje dále i ta okolnost, že podle nejstarších svědectví znamenalo nejprve nápoj vůbec (pivo = co se hodí, je k pití, srov. palivo, krmivo, hnojivo a pod.) a teprve časem se jeho význam zúžil tak, jak mu rozumíme i dnes ještě. Proto výklad Nové doby, třebas pochází ze slavného sídla českého průmyslu pivovarského, není ani trochu pravděpodobný. — Také o starobylém názvu piva oľ (piva patrně původního, ještě bez přísady chmelové) se tvrdívá, že je původu germánského. Ale též o něm je dnes dokázáno (V. Machkem v Slavii VIII, 1929, 209n.), že je od původu domácí, slovanské...." Tolik citace.... Taky jsem se dočetl, že staří Summerové říkali tomuto kvašenému nápoji, nebo-li pivu, "kaš". kdyby se s nimi Slované stýkali, mohla ses taky menovat Zuzana Kašová..... =)

Na zdraví Zuzko, ať Ti slouží ke zdraví jméno i pivo !

Tvůj článek se mi moc líbí, a je podnětný, ale na pivo už je docela pozdě. Tak si štrngnem někdy jindy.

Ve Slávii jsem o vánocích 2016 nebyla, ale prostředí jsem poznala. Jen si, Zuzko, na to zdraví pivčo dej. Moje příjmení je také dost zapeklité z hlediska porozumění při mé výslovnosti. Často na nechápavý pohled dodávám ... a topůrko za tolar ... Rozebrala jsi to pěkně. Tož, češtině zdar!

To si ráda připiji....