Nevíš, jak zastavit,
a točí se ti hlava,
snažíš se najít klid,
a sil se nedostává,
máš blízko k výbuchu
a hněv ti říká Pane,
jsi ryba na suchu
a máš to spočítané.
A potom najednou
v té prchající chvíli
s lehkostí tajemnou
se kapky roztančily,
prudce se rozletí,
kam míří, nemáš zdání,
jak prázdné objetí
v své touze po shledání.
Přistanou na čele,
žárem si cestu klestí,
hladí tě nesměle,
vpíjí se do bolestí,
a někde nablízku
se rodí nová scéna,
jak cinkot penízků,
jak štěstí beze jména.