Co bude po smrti? Rozhodnutí je na nás

souhlasím s Evičkou K.

Není to příliš šťastné téma před svátky vánočními...

ELenko, máš úplnou pravdu a souhlasím s zde napsaným, není to černý humor. Jednou když byly děti mladší, jsme se nějak k tomu tématu také dostali. Řekla jsem tenkrát, že až tu jednou nebudu, chci aby mne nechali zpopelnit a rozptýlit, dokonce ani obřad nechci. jen tiché rozloučení s nejbližšími a jakou písničku mi mají zahrát. Nikdo se tomu nesmál. Za dva roky zemřel tatínek a také jsme mu přání vyplnili a zpopelnili, rozloučili se v kruhu rodinném. Při cestě domů, jme vzpomínali a děti se řekli, že ví jakou písničku si přeji zahrát. To jsem ještě nevěděla, jak daleko budu mít dceru. Člověk nemusí být starý když umře, ale nikdo opravdu neví, kdy mu jeho svíčka dohoří, třeba nepozornosti někoho neznámého.

Právě dnes měla pohřeb moje poslední opravdová přítelkyně z mládí. Bylo jí pouhých 65 let, stále ještě pracovala jako účetní. Zemřela náhle, bez varování, z plného zdraví, ve vteřině. Také nechtěla nic slyšet o posledních věcech člověka a tak její nečekaný odchod způsobil dětem mnoho starostí. Je jasné, že na vzorek tady nikdo z nás nezůstane. Proto já chci zařídit všechno potřebné včas, abych pozůstalým zbytečně nepřidělávala problémy. I tak jich budou mít dost.

Eleno, pro mě to není žádný černý humor, nýbrž čirá realita, před kterou nemá smysl zavírat oči. Pro všechny je dobré mít v tom jasno.

Ne, Eli, je to dobré, že takhle uvažuješ a zveřejňuješ to. Svíce může dohořet nečekaně a rychle, když ji něco (osud) sfoukne. Před lety jsem nějaký čas žila s partnerem, který byl rozvedený. Na životní pojistce měl stále ještě napsáno Manželka, beze jména. Já jsem byla jen, řekněme to moderně, přítelkyně. Jednou před spaním mi řekl: Máma mi povídala, že bych měl tu pojistku přepsat na Tebe. No, to sis teda vybral téma, řekla jsem, dej s tím pokoj. Asi za tři týdny zahynul při autohavárii. Peníze dostala v pořadí po manželce jeho dcera, která už měla jiného tátu. Nezáviděla jsem jí to, i když jsem měla jen výdaje a dluhy. Uvádím to proto, že by lidé měli uvažovat racionálně, ať se jim to téma líbí nebo ne. To nemá s vánoci nic společného.

První odstavce a myslela jsem , že je to o filmu Teorie tygra, který jsme nedávno shlédli a docela se pobavili, i když první minuty jsme si to nemysleli. Mluvíme o tom s dětmi, co bychom chtěli. Máme jich dost a věříme jim.

Možná je toto téma trochu morbidní vzhledem k předvánočnímu času. Ale jedno je fakt, snad nikdo neví, kdy mu ta svíce dohoří. Před rokem jsem řešila zdravotní problémy, žádná rymicka to nebyla. A když jsem psala pro mé blízké, co a jak potom až tu nebudu, no nebylo to nic lehkého. Vím jedno, nechci jít v rakvi do hrobu, fuj ještě bych se pod tou hlínou udusila. Na lékařské účely se zřejmě hodit nebudu. Tak "kam s ním" ? Pohřeb žehem a rozptýlit. Hezky na kopečku, aby tam nebyly záplavy, vody té já se bojím. Místečko mám už vybrané, ale doufám, že ho ještě nějaký čas nebudu potřebovat. Promiňte mi tu trošku černého humoru.

Vím, že čas je neúprosný a až to přijde, nedá se nic dělat. Snad za života nic moc nepokazit a neublížit. Chci věřit, že má duše vzlétne a ...

V Ringu 26.11. se píše:"Kdo hodí šutrák do této klidné hladiny?" Už je to tady. Tohle je úžasný článek, akorát byste ho neměli brát osobně. Dříve či později budete rodinou určeni do role managera rodinné události. U svatby to ještě jde, i když nakonec vám všichni vynadají, že dostali malou výslužku. Pět let spolu nemluví. Horší je to u pohřbu. Je to penězích. Pohřebnictví je výnosný business, dokonce se pořádají veletrhy pohřebnictví. Pracovníci (havrani) jsou dost nad věcí. Musí se jim postavit do cesty někdo neuplakaný. Je třeba se připravit. V Midsomer Murders je většina vražd z 104 dílů kvůli závěti. Často pohřeb rozhodí celé rodiny navždy. Jak na to? Ve Vyhledavači je celá kapitola. Není to hezké čtení. Hromadění majetku z tohoto úhlu pohledu je směšné, neboť celá pozůstalost (mimo peněz) půjde do popelnice.