Jsem sama jako socha,
již hladí cizí ruce,
jsem liduprázdná plocha,
zastávka při výluce,
jsem volnost daná vězni
a písek místo skály,
jsem píseň, která nezní,
když koncert odehráli.
Jsem sama nebo v páru
bez stisku druhé ruky,
jsem věčný důvod sváru,
naděje bez záruky,
jsem kousek místo celku,
jak lístek k zemi klesám,
mám úkol pro Popelku,
dnes už si nezaplesám.