Jaro v Soběšicích
FOTO: autorka

Jaro v Soběšicích

17. 4. 2016

V předhůří Šumavy jaro opatrně nakukuje, trnky se převlékly do bílé jen na chráněných místech, ve stínu jsou v náznacích poupata. Vůně fialek na prosluněných stráních prozrazuje celé koberce modrých a bílých kvítků. Podléšky se uchylují do stínu a pod stromy tiší kroky barvínek.

V korunách stromů se předhánějí pěvci s vábivými písničkami. Sojky s křikem upozorňují na vetřelce v jejich království. V lukách zelená vyhrává. Za pahorkem vyzradí srnku vztyčené uši. Vyčkává, nasává skutečnost, směr a v poslední chvíli se dává na úprk. Z křoviska, kde našla útočiště se ozývá nespokojené chrčení. Jen skřivánek na obloze se nenechá zastrašit. Třepotá se pod bílými obláčky se svou jásavou písničkou. Jako kámen padá k zem, aby se opět vznesl k výšinám. Káně krouží nad lesem a vábí samičku k proletům. 

Tráva na pastvinách se snaží poskytnout kravám a telátkům dostatek potravy. Jsou všudypřítomné, zvědavé, udivené a ušmudlané od bláta. Přeruší upřený pohled jen olíznutím stále vlhkého nosu a pokračují v pastvě. Tráva zahlcuje orseje a křivatce, jen pampelišky se nedají. Za slunečného dne se nespasená louka stává puntíkatou. U potoka začínají rozkvétat blatouchy, vše láká otužilé čmeláky na sladký nektar. 

Prostě příroda se stará, snaží a připravuje na ten čas rození a líhnutí. Potrava už přestává být problémem. Teď najít své místečko, spárovat se a postarat se o potomstvo. Vše kolem vře, klokotá, překypuje láskou. U rybníka se už obojživelníci vystřídali a chomáče rosolovitých vajíček se začínají vyvíjet v novou generaci žab a čolků. Už i ropuchy zavěsily své šňůry černých perel na vodní rostliny a stáhly se od vodních ploch do stinných míst. Ráno je čistě umytý svět, krajina je přikryta mlhou a rosa se jen neochotně ztrácí s prvními slunečními paprsky, které mlhu zvedají a proměňují v lehké bílé obláčky plující po modré hladině nekonečného nebe. Slunce rozzáří krajinu a večer ji zase potápí do tmy.

 Do Soběšic se ráda vracím. Na potulkách jsem provázena zvědavými pohledy krav a telátek. Setkala jsem se se Zojou. V Mačicích jsme prolezly starý opuštěný mlýn s mlýnskými stroji, prázdnými světnicemi s propadajícími se stropy a podlahami. Ze sklepních prostor čišel chlad a zatuchlina. Jistě tam straší . Vždyť nedaleké vesnice se jmenují Strašín a Strašice!

cestování fotografování
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Moc hezké povídání, nikdy jsem tam nebyla (a to je ta naše zem tak maličká) a ráda jsem se s Tebou do Soběšic a okolí podívala. Tu prezentaci Ti závidím, to já, zatím, neumím.
Alena Vávrová
Přímo poetický popis jarní přírody doplněný jako vždy krásnými snímky - hned bych tam jela! Pobývala jsem kdysi v této jarní době několik dní v Pošumaví se Zojou a hodilo mne to zpátky. Díky Hani.
Lenka Hudečková
Pěkné povídání i fotky. Hanko díky za další tip na výlet :-) nebo spíš na pobyt *****
Zuzana Pivcová
Perfektní, Hanko. Od všeho trochu a dohromady jedna velká krása. Dnes daleko víc než v mládí chápu, proč byly jižní Čechy pojmenovány "zemí zamyšlenou". :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?