Pozor na sny o venkově

Věřím tomu, že je na venkově krásně, v létě jsem pár týdnů v jižních Čechách. Ale celoročně bych tam bydlet nemohla, k tomu je asi potřeba jiné otužilosti, než mám já. Obdivuji lidi, kteří se v pokročilejším věku rozhodnou vyměnit město za venkov. Avšak, předpokládám, že jdou alespoň jako dvojice. Samotný člověk nikoliv.

Na vesnici, kam jezdím pouze na víkendy je člověk bez auta nemožný. Také v každém baráku jsou 2 auta. Obchod otevřen od 8-11,30, rohlík za 3 Kč. Místní lidé jsou zde spokojeni a hrozně se diví, proč se na vesnici nepřestěhuji a žiji v Praze. Ráno z jedné strany je slyšet pila z druhé sekačka! Zlatá matička Praha!

Náš plán na život v penzi na vesnici vzal za své a zůstali jsme ve městě. Kvůli dostupnosti služeb. Ilustrační vesnička je, jak jinak, pod Řípem. Libkovice pod Řípem. Koukala jsem, že bych ten obrázek měla odněkud znát ...

Jsem zvyklá žít tam, kde žiji,iurčitě bych to neměnila ani s velkým městem,ani s vesnicí.Všechno má své plusy a mínusy..Článek se mi líbí a je moc dobře zpracován.

Bydlím v malém městě,je to spíše vesnice.Zrušili nám zde Českou spořitelnu,tak jsme přešli k poštovní.Doktory tu máme dva,zubaře také.Takže bych neměnila.Snad jen na návštěvu k synovi,který žije s rodinou v Praze a říká,že mu chybí dvorek na grilování.Ale na vesnici by se už nevrátil. Když potřebujeme do Kroměříže,tak obě vnučky mají řidičák a když někam jedou,tak mě vždy berou.Jsem spokojená tam,kde jsem.

I když bydlím ve městě, je to venkov jako vyšitý. Pavel se za mnou přestěhoval z města a oba jsme spokojení, i když nemáme auto a za specialisty musíme cestovat veřejnou dopravou. Ruch velkého města nám nechybí. Zatím je nám hej a všechno zvládáme. Co bude, se uvidí.

Kdyby byla na vesnici pošta, koloniál, doktor se zubařem, škola, řezník, holič, kampelička, dopravní spojení, tak jak kdysi to bylo dříve za našich dědů, byl by to ráj. Bohužel naše vláda to zmršila totálně. Bez auta - 2 aut to nejde. Nemluvě ,že družstva a JZD, továrničky jsou zrušené - práce je daleko. Osobně ale život na vesnici miluji a nevyměnil bych ho. Pěstuji a chovám zvířectvo /minimum práce, pokud si to umíte zařídit časově a technicky/. Mám na RD fotovoltaiku a tak el.proud mám na všechno za 2,5 Kč. Voda za 8 Kč. Odpady za 200 Kč ročně. Pes za 100 Kč. Od obce dotaci za každý rok 10 000 Kč. Zdravé podnebí, strava a pohoda , klídek . Jen ten doktor je tu jednou za týden na pár hodin. V době počítačů stejně musíme obíhat pošty a úřady ve městech ač by to mohla zařizovat obec.

Já žiji v malém městě na okraji,takže téměř na vesnici, už od narození.Bydlíme,jak se píše v článku,v pradávném modelu 3 generace a snad se brzo dočkáme i čtvrté.Všichni si navzájem pomáháme,mladí mají auta,takže ani za kulturou a za lékařem není problém.Já občas musím "vypadnout",tak sednu na vlak a zajedu si na výlet.Ale ráda se vracím a neměnila bych.

Jsem z venkova, takže vím, že to až taková idyla není. Copak obchody, ty základní tam jsou. Co je ale naprostá katastrofa je lékařská péče. A dnes to není o nic lepší. Onemocnět vážnou chorobou je o život. Mám to z první ruky od své sestry, která je bohužel nemocná. Tam si totiž doktoři dělají z lidí dojnou krávu, tím, že je neléčí, ale kapitaci si za ně vykazují. O dopravním spojení ani nemluvím. Žít bych na vesnici už opravdu nechtěla.

Článek je velmi zajímavý protože upozorňuje na negativa venkova.Naprosto souhlasím, mám přítele, který má nádhernou vilku uprostřed přírody v blízkosti Štěchovic.Řešíme to tak, že on je u mně týden v Plzni a já jsem tak tři dny v jeho vilce.Protože se musí ve vilce v zimě topit v kotli, je potřeba neustále hlídat aby nevyhasl.Bez auta není možno se nikam dostat, já naštěstí jezdím a mám své. Žít ale v zimě na samotě bych nezvládla.Potřebuji ruch města, obchody, kino, divadlo a různé aktivity.A pak bychom určitě měli po delší době ponorku.V létě je to lepší, oba máme v domečkách bazény, zahrady a tak se nenudíme.Za článek dávám 5 hvězdiček - protože nic není dokonalé, jak život na venkově, tak ve městě.