Plesová sezóna

Zdenko,krásné vzpomínky na mládí..To jsme byli krásní a nezkrotní.Teď už jsme jenom zkroceni.

Také jsme kdysi dávno, v mém minulém životě, chodili na plesy. Největší výhra v tombole byl asi 1,25 m dlouhý a velký sumec. Měli jsme souseda kuchaře, tak jsme se s ním rozdělili a nechali si tu půlku udělat od něho. Byla to jedna z nejlepších ryb, jakou jsem kdy jedla. Další větší výhra byl bažant, ale ten mě zklamal. Moc práce se škubáním a nakonec bylo tak málo masa, že to stačilo jen Ex manželovi.

Ach jo, dokázala jsem absolvovat 26 bálů za sezonu. Od ledna každý pátek i sobotu, poslední býval maturitní ples průmyslovky v polovině dubna. Pak jsem bývala služebně mimo město, pak jsem se vdala za odpůrce tance a bylo po tanečkách. V posledních letech jsem se zúčastnila dvou "plesů", kde místo tanečního orchestru malá skupina vyluzovala zvuky podobné válcovně plechu. Ale vzpomínka na to, jak jsme s mým tanečním partnerem vpluli na parket s prvními tóny zahajovacího valčíku mi zůstala. A ještě mi zůstaly jedny taneční páskové botky na vysokém podpatku, když si je obuji, mám skoro závrať, chodit v nich můžu jen když se opírám o zeď :-)

Plesy pro mne již ožívají také jen v krásných vzpomínkách. Chodili jsme v partě 3 párů, bývalo veselo. Jednou jsem tam vyhrála prasečí hlavu! Ostatní záviděli (byla velká a pěkně nazdobená), já jsem z toho však moc odvázaná nebyla. Vůbec jsem tehdy neměla ponětí, jak se to nechá zužitkovat. Pozvali jsme si domů kamaráda z jatek, který to zpracoval na samé dobroty. A bylo zase veselo...

Krásný pár, krásné plesy....řekni, kde ty kytky jsou...

Krásná vzpomínka a fotky na plesové období. Také jsem měla plesy moc ráda, tancovalo se a zpívalo, o půlnoci tombola, později na vesnici, tam jsme i nosili věci do tomboly, jedině nás štvala galerka, tam babky zíraly dolů, kdo s kým a jak :-) . Bylo to pěkné. Zrovna v sobotu jdem na ples do sokolovny,ta je pořád pěkně retro, tak uvidíme, jak budem křepčit - je to maškarní .

Fajn vzpomínka na mladé časy. Já od mládí jsem vesničan a k vesnicí pařívaly plesy. Pamatuji si,že kdysi chodívalo se zvát na plesy a přitom se prodávaly vstupenky. Mnozí si koupili jednu vstupenku,jen aby podpořili pořadatele. A tak plesy bývaly časté. Jak jiní píší, hasiči, myslivci,zahrádkáři, maškarní a jiné. Plesy také sloužily k tomu,aby se dámy trochu předvedly. No bývalo na co a kam koukat. Nebyla to noblesa,byla to většinou parta. Vím,že jsme my , mužští chodívali dřív do hospody ,držet místa. Jinak býval ples obsazený. netancovaly spolu jen příslušné páry,ale pěkně se to točilo kolem stolu, případně i stolů jíných. A z plesu jsme dokázali jít ráno rovnou do práce. Jen převlíknot a mazat. Dnes,ač bydlím na vesnici, plesy zmizely. Kapely zdražily a nebo takových,které zábavu bez řevu udělají je málo. A nějaký disdžokej nemůže udělat ples. Tam patří kapela. Navíc lidi zpohodlněli. Ta televize je neštěstím. I když je tam výběr zoufalý. Koukám na tu kravatu. Ta na záčátku byla na krku. Říkalo se ,že každý vůl musí být uvázaný,ale pak kravaty mizely, a i saka na židle. A když zahrála kapela tu správnou,tak i zpěv se ozval. Škoda,že všechno odnesl čas, jak zpívá Walda

Pár plesů jsem si užila jako mladá. Pak už nebylo hlídání dětí, tak dvacet let útlum a teď toho svého na ples nedostanu ani heverem - ještě tak nanejvýš jednou za rok na tradiční řeckou zábavu, kde se ale netančí polka s valčíkem....a to já kdysi milovala!!!

Ty šatičky jsou půvabné a plesy tenkrát měly svou úžasnou atmosféru.Jo a byli jsme o něco mladší a hudba o něco méně uřvanější.mm

Moc hezké a pro mě i dojemné. Když si dva lidé rozumějí a navíc ještě i oba rádi a dobře tancují, to pak musí být opravdu krásné zážitky, jít spolu na plesy.