FOTO: archiv autorky

Tak se musí na šmejdy

21. 1. 2016

klamání zákazníků Můj příběh

Autor: Lenka Hudečková

Hodnocení:

(4.4 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dagmar Bartušková 23.1.2016 08:38

☺☺☺

Libor Farský 22.1.2016 16:10

S politováním přiznávám, že by mě nenapadlo takhle vtipně se podepsat.

Blanka Hlobilová 22.1.2016 11:49

Nikdy jsem na žádné předváděcí akci nebyla a nebudu! Dědeček paní Lenky je kabrňák. Vyzrál na ně. Moc jsem se pobavila.

Alena Tollarová 22.1.2016 10:58

Jo jo, také mi to přišlo e-mailem. Jen ještě kdyby to tak opravdu šlo. :)

Květoslava HOUDKOVÁ 22.1.2016 07:26

Nejen se "Šmejdy", ale vyskytují se i další spotřebitelské problémy. Poradí např.: Sdružení obrany spotřebitelů, Brno - Právní poradna dTest, Praha - pořad "Černé ovce", ČT Praha, Česká obchod.inspekce, Praha - a jejich pobočky v ČR.

Lidmila Nejedlá 21.1.2016 22:04

Tak to jsem se opravdu od plic zasmála.

Elena Valeriánová 21.1.2016 21:56

Děda za 100 bodů. Hezky jsem se pobavila. Díky Lenko za zprostředkování. *****

Květoslava HOUDKOVÁ 21.1.2016 20:05

Jednou mi mladý prodejce povídal: "No, paninko, vy jezdíte často, já vás znám skoro jako svou babičku." A moje odpověď: "To je v pořádku, já vás taky znám - ale jako vnuka bych vás nechtěla ani náhodou!" Ku podivu: až do konce akce jsem měla klid - už si mne nevšímal). A za ty roky účasti mám různé "perličky" taky sepsány. Taky 3x jsem nedostala "dárek" - sdělila jsem ostrým dopisem s dodejkou firmě - a 3x mi dárek doposlali poštou - stále fungují!

Soňa Prachfeldová 21.1.2016 20:04

Humorné, je pravda, že důchodce hlavně láká to povození i za cenu toho, jak se k nim potom prodejci nevybíravě chovali, pokud nic nekoupili, přesto je to lákalo i nadále, zejména ženy. Nechápu.

Květoslava HOUDKOVÁ 21.1.2016 19:51

Paní Lenko, máte pravdu, že v počátku těch akcí to bylo lepší. Prodejci byli lidé stř.věku, slušní, žádný nátlak nevyvíjeli. Akce končívaly max. ve 14.00 (včetně oběda) a odpolední program vždy splněn - co jsem viděla krásných míst !! A ještě jsem měla inspiraci pro příp. výlety s vnoučaty. Sl. Dymáková je milá, příjemná a ODVÁŽNÁ žena! Před 3mi r. přijela za mnou do Pečováku, natočila si záběry Sbírky a 3 hod. jsme povídaly. Část hovoru dala i do filmu - svou osobu jsem natočit nedovolila (nejsem herečka ani kompars). Ke Sbírce jsem napsala i komentáře. Je toho 8 šanonů - podchyceno mám přes 100 pořadatelských firem, seznam míst konání + 1 šanon kritik a stížností účastníků. Zásluhou sl. Dymákové mám také stolní hru "Konečně doma" - vytvořila studentka UJEP z Ústí n.L. - inspiroval ji film Šmejdi. Film na DVD mám od redakce dTestu (jsem zde registrována).

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá