FOTO: archiv autorky

Kráska bez průkazu původu

11. 1. 2016

Moje próza Můj příběh

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení:

(4.9 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dagmar Měchová 11.4.2016 14:18

Krásná panenka,taky mám doma takovou.Moje sestra sbírá panenky bez rozdílu stáří a značek;když je na jaře rozloží po zahradě,tak se na ně chodí dívat děti ze školky,když ksou na procházce......

Marie Bartošová 24.1.2016 23:55

Chtěla jsem ohodnotit ★★★★★, ale nějaký šotek mi píše, že jsem tento článek již hodnotila (což není pravda, čtu ho teď poprvé). Tak aspoň takto, paní Zuzano.

Alena Vávrová 15.1.2016 14:21

Pro ty, kdo Růženčinu sbírku panenek ještě neviděl: http://www.i60.cz/clanek/detail/7166/moje-sbirka-panenek

Marcela Pivcová 15.1.2016 08:51

Když jsem se toho dne /datum už si nepamatuji/ - podívala do kontejneru, ležela panenka na hromadě lepenkových krabic, jako jeden z odložených předmětů z něčího bytu. Připomněla mi malého človíčka. Tady přece člověk nemůže skončit! Bylo mi jasné, že ještě někomu může udělat radost, a že ji Zuzka předá do nejlepších rukou - k paní Rúžence.

Marie Seitlová 14.1.2016 21:54

Zuzko jsi jednička, potěšila jsi Růženku a to je velký dar a vyšlo to zrovna na Vánoce. Krásný a dojemný článek. Kdybych mohla dám 100*

Jarmila Komberec Jakubcová 14.1.2016 18:58

Příběh jsem četla jedním dechem a několikrát pak po sobě. Opravdu krásný a s dobrým koncem. I moje kamarádky článek hodnotily jako jeden z nejlepších .Děkuji

Alena Tollarová 14.1.2016 13:15

Zuzko, Růženko i panenko. Toto je jeden z nejkrásnějších příběhů, jaké jsem tu četla.

Lubomír Müller 14.1.2016 10:50

Je to stokrát - a nyní i sto a jedenkrát - prověřená pravda, že ten, kdo obdaruje, je nejvíc obdarován. Dávejte, obdarovávejte (a existuje něco, co nemusíte ani nalézt, protože to máte na rtech - úsměv) a Ty, Zuzano, dál piš tak krásná poselství.

Zdenka Jírová 13.1.2016 23:28

Moc hezký příběh se šťastným koncem. Moje dcery si schovávají své nejhezčí panenky od dětství.

Marie Magdalena Klosová 13.1.2016 23:07

Zuzko,nádhera po všech stránkách!mm

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá