Bitvou na Bílé hoře
začalo období temna

Bývalý majitel panství, kterého byla moje rodná vesnice součástí byl taky mezi 27 popravenými. Ukázka z Palackého Dějiny konfiskací v Čechách: „ Prokop Dvořecký ryt. z Olbramovic, na Kystře a Vršovicích, jeden z direktorů, zpečetil a podepsal konfederaci, hlasoval pro zavržení krále Ferdinanda II. a zvolení kurfiřta falckého, za jehož království byl král. radou, nejvyšším berníkem a podkomořím král. Českého. Ačkoli hned po bitvě bělohorské císaři na milost se dal, přece při kommissi hrdelní (exsecutions) odsouzen cti, statku i hrdla, tak, že měl býti sťat, čtvrcen a sem i tam rozvěšen, avšak vedle král. výpovědi z dne 26. května 1621 udělena mu ta milost, že dne 21. června 1621 byl toliko sťat a hlava jeho na věži mostecké postavena. Jmění pak po něm pozůstalé všecké král. fisku v pokutě připadlo. "

Náš měšťan Valentin Kochan z Prachové byl mezi popraveným a bohužel jedna z mála památných domů není důstojně opraven. Majitelé ho mají ve vlastnictví a nestíhají, nemají finance..Také je mi blízký Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.Tam žila babička .Na každém koku ho něco připomíná.Dík z knihy Vando.Nečetla jsem Berákovou.

Zora Beráková napsala historický román ze 17. století Marné návraty, které navazují na román Konec hodokvasu. Protestanti a část české šlechty po bitvě na Bílé hoře musí prožívat perzekuci, emigraci i boje třicetileté války. Hrabě Thurn doufá, že Albrecht z Valdštejna, jako poslední naděje, pomůže a nastanou lepší časy. Je zde velice sugestivně vylíčena poprava sedmadvaceti českých pánů a dále pak období až do roku 1640. Nádherné romány. Vystupuje zde i Polyxena.

Česko nikdy nezapomnělo na svého Jana Husa a Jana Žižku, většina obyvatel bývala protestanské víry. Ani násilná rekatolizace na tom nic nezměnila. To nám katolická církev nikdy nezapomněla, i když se dnes snaží tzv. upravovat historii podle současných znalostí, které z husitů dělají neorganizovanou bandu lupičů. Středověk byl krutý, ale podobně se chovaly všechny armády,ať bojovaly za kohokoliv. Jenže Husité věděli, za co bojují a měli značný respekt v Evropě. Nějakého Jana Žižku bychom současně moc potřebovali. Vlastně, proč mluvit o krutostech středověku, copak se dnes války dělají nějak mírumilovně?

Prohranou bitvou na Bílé hoře začaly těžké časy pro obyvatele žijících na území Čech. Začalo to vyvlastňováním panství náležejících nekatolíkům, následovaly popravy na Staroměstském náměstí. Násilná rekatolizace, zemi musely opustit tisíce schopných lidí. Největší břímě války museli nést lidé na venkově, musely živit hordy vojáků a sami trpěli hladem. Některé vesnice byly zpustošeny tak, že tam zbylo jen několik obyvatel, některé byly zpustošeny zcela - jako moje rodná vesnice. To vše jsem se dozvěděla v archivech když jsem pátrala po svých předcích. Byla to tenkrát těžká doba. Překvapila mě odpověď Tomáše Halíka, když se ho ptali, už je to několik let ale já na to nemohu zapomenout, ptali se ho, co mu udělalo radost v souvislosti s výročím 17. listopadu. On odpověděl, že oslavuje výročí v í t ě z s t v í na Bílé hoře. I když jsem si pana Halíka vážila, po tomto rozhovoru ho zcela ignoruji.