Moje dopoledne na očním

27. 10. 2015

Hodnocení:

(3.7 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Várošová 27.10.2015 15:30

Hezky popsaná celá akce v čekárně .Nejhorší na tom je,že jej Helenko budete mít zase celé dopoledne na krku toho ukecaného Kecala.Někdy je to dobré si s někým popovídat,člověk nemá čas myslet na to a jaký úkon mu budou dělat.Ale tohle,nesnáším ukecané chlapii asibych něco mu řekla. Slušně,ale rázně. Hlavně,že máte už po všem a po druhé víte do čeho jdete.Ať Vám vše dopadne jenom dobře a budete se těšit ,že Vám to pomohlo.

Elena Valeriánová 27.10.2015 14:29

Helenko, opakování je matka moudrosti - ten kecalový skřet" se toho evidentně držel. Blbost, on měl jen strach. A Ty jsi mu připadala jako taková osobní vrba. Hezky jsem se zasmála.

Jana Šenbergerová 27.10.2015 14:05

Tak vidím, Heli, že sis to náležitě užila. Samotný výkon byl proti tomu asi brnkačka. :-) Hlavně dodržuj lékařská doporučení, ať je všechno v pořádku a můžeme tě přivítat mezi odoperovanými bystrozrakými. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Baba nezničitelná

Tak jsem opět přežila. Do mého těla přibyl další umělý kus, a to srdeční chlopeň. K tomu, co už v těle umělého mám, je to kus čvrtý. Mám totiž umělé kyčle a koleno.

Hana Šimková

Pavlovovi psi a spol.

My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu, musíme občas počítat s nějakou tou nepříjemností, jako je například návštěva ordinace zubního lékaře.

Iveta Markusová

Když ošetřit, tak u zvěrolékaře

Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k zanedbání, latentní potíže a hrozby jsou totiž nejhorší.

Jaromír Šiša

Můj seniorský den: Nepodařený výlet

„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho jsme to plánovali.“ „Mrzí mě to, ale co nadělám.“ „Proveď s tím konečně něco! S tou nohou se otravuješ pěkně dlouho.“ „Jo, máš pravdu. Zítra jedu na „výlet“ za doktorkou.“

Anna Nejezová

Není nad úsměv

Jsme ve věku, kdy bychom asi na prstech spočítali ty, kteří jsou zdraví. Ale co je to zdraví? Jen to fyzické? A co duševní, mentální, emoční, sociální, duchovní? Teprve tento komplex tvoří naši vnitřní pohodu a vnější výraz. Usmíváte se? Smějete se? Je Vám dobře na světě?

Daniela Radková