Moje malá úchylka aneb Z okna hleď!

Myslím, že je to dobrý námět , taky se ráda dívám všude z oken, vybírám si postel u okna, stoupám každé ráno na židli a koukám na Boubín / přes střechy domů /,lezu do kopců kvůli výhledům.Příroda orámovaná oknem je lepší než obraz. Můžeme si ukázat fotky v Galerii.. Na návštěvě se dívám lidem do knihovny a pohlížím si tituly.../Není to prý slušné/.

Úchylka, Honzo? To snad ne! A jestli přece, tak krásná. Ani jsem nevěděla, že jsem tedy také trochu úchylná, když pohledy z okna hned kontroluju naše budoucí působiště na dovolených. A když jsem spokojená s výhledem, tak vyhlížím a vyhlžím. Doma výhled nic moc ... zkrátka sídliště, tak si to musím vybrat jinde. Rozhledny a další výhledové body miluji. A v letadle jsem zklamaná, když nesedím u okénka.

Janův pěkný článek mě donutil přemýšlet o pohledech, výhledech, průzorech...oknech. Mám ráda velká okna, potřebuji světlo. Zvlášť si považuji okna v mém pokoji, které je velké od stropu k podlaze. Nejhorší okna jsou ve vězení. Jsou vysoko a hustě zamřížovaná. Při výjezdních zasedáních soudu jsem poznala věznici v Mladé Boleslavi. Na samotce byl vězeň v malé cele s okénkem u stropu a na něm byla taková kovová deska s oky jak na králíkárně. Strašně to na mne zapůsobilo. Nejhorší okno...okénko, které jsem kdy viděla. Sloužilo k troše světla, nikoli k výhledu. Říká se: Oko, do duše okno. A to jsou ta nejzajímavější a nejtajemnější okna pro mne. Ať má Tvá rodina, Honzíku, jen samé krásné výhledy.

Seniorské omezení: Na kopce, hory, věže, rozhledny se už "nevyškrábu", do letadla mne taky nikdo nedostane - tak mi zbývají jen rozhledy "přízemní" - ty zatím i hlava dovolí - kéž by to tak zůstalo i nadále!

Znám a hlásím se k tomu! Sice z mého domku moc velké výhledy nemám, ale v určité době vidím z podkroví na jedné straně východ slunce, na druhé západ. A fotím. A odjakživa miluji rozhledy z vrcholků kopců a hor, rozhleden, zámeckých, radničních, hradních a j. věží i oken. A fotím... (když tam ještě, byť už s obtížemi, vylezu ;-)).

Ač nevoják, rozkaz jsem splnila a Z okna hleděla a byl to moc pěkný pohled. A na rozdíl od pohledu do zeleně, pohled z letadla také nemám ráda.

Žiji už v Domě s pečov.službou, který má 2 budovy . Jedna s okny buď do rušné,hlučné a prašné hlav.ulice, nebo do smutného dvora. Druhá - ve které bydlím - v klidu a bez prachu - má velká okna do zahrady (tráva a stromy) - okno svého bytu zde mám plné květin Dokud to jde, ještě často cestuji a hezké výhledy se mi také naskýtají - co víc si přát!

Když jsme se s manželem rozhodovali pro stavbu svého domu vybraly jsme si nakonec pozemek na kopci s vyhlídkou na vzdálenější les a domky před námi. Výstavba se o hodně prodražila k vůli terénním úpravám a počtu různých schodů ale výsledek stojí za to. Když piji odpolední čas v zimní zahradě, pohled v každé roční době stojí za tu námahu. Pokud jezdím k moři bývá můj hlavní požadavek aby pokoj měl výhled na vodu. Také i naše chata je postavena na vysokém kopci s výhledem do údolí na Úterský potok.Stavba byla také vzhledem k terénu velmi náročná ale na rovince bychom žádný výhled do okolí neměii.

Přiznám se, že doma žádnou pěknou vyhlídku z oken nemám a ani jsem si neuvědomila, že jsem taky závislák na vyhlídce z oken. Pokoje v penzionu požaduji s pěknou vyhlídkou, okno - balkon k moři, k jezeru. Vždy si připlácíme, ale beru to jako daň za krásu za okny. Tu vyhlídku z Vašich oken Vám tak trochu závidím (co trochu, hodně!) :-) Jen je škoda, že nemůžeme do galerie k Vašemu článku přidávat naše objevené pohledy z různých oken. Krásně se mi článek četl a ráda jsem se koukla.

Také mě zajímají pohledy z oken, rozhleden, cimbuří, ale nikdy mě nenapadlo pokládat tuto svou vášeň za úchylku. :-) Honzo, máte krásnější výhledy z oken než my, i když bydlíme mezi horami. Dobrý nápad, toto téma.