Včera večer,
růžový sen vešel
do mého pokoje.
Usedl na oči i ztěžklá
víčka a již neodešel.
Minulost přivolal,
čas budoucí předeslal.
Ptal se mě, jak žiji
a po čem toužím.
Zda mám odvahu,
setkat se s kýmsi,
kdo tady kdysi byl.
Kdo tajemné síly
navždy mi naklonil.
Dotkni se smutku,
dotkni se zrady,
dotkni se lásky a
přemýšlej o zklamání.
Nepokaž nikdy milování.
Růžový sen nastínil bytí,
poradil dále, nezraď své žití.
Stůj uprostřed nebe i pekla,
dotkni se ohně.
Dotkni se modrého nebe.
Dotkni se tam, kde mráz
stále zebe.
Buď vždy sama sebou.
Všude, kudy tě cesty
svedou.
I když se v prázdných
chvílích kratičce zmýlíš.
Buď vždy sama sebou.
Kéž se nikdy neodchýlíš.
