Z mého života: Chvála volovinek

Z mého života: Chvála volovinek

29. 7. 2015

O vzniku i zániku života člověka někdy rozhoduje podivná shoda náhodných šťastných či nešťastných okolností. Alespoň v mém případě tomu tak zatím bylo. A tak jsem přišel na svět volky nevolky.

1. Můj pradědeček byl sedlák. Jednoho dne zapřáhl pár volů, usedl na kozlík vozu, ale voly nemohl dostat do pohybu. A to, ani když použil biče. Posléze zjistil, že se před nimi batolí můj malinkatý dědeček (narozen v roce 1885)...

Ponaučení: Chvála volovin!
Aneb: Je vědecky dokázáno, že i drobné volovinky, pokud vzbudí úsměv, nám dokonce prodlužují život.

2. Mým pokrevním otcem a matkou jsem byl počat jako neplánovaný a nechtěný, (alespoň ne v tomto vztahu – zanedlouho jsme se já a maminka s otcem rozvedli). Prostě, chybička se vloudila...

Ponaučení: Pozor na bejkárny!
Aneb: Když někdo není "dobrák vůl", ale "bejk", měl by se naučit používat při sexu ochranné pomůcky.

3. Narodil jsem se předčasně na samém konci války - a to ve sklepě při náletu Američanů na Prahu. Říkalo se, že si spletli Drážďany s Prahou. Zlobím se na ně, mohl jsem dnes být o téměř 3 měsíce mladší. Inkubátor nebyl, tak mě dali do plynové trouby. Alespoň se to tak v rodině traduje, maminka mi to nikdy nepotvrdila ani nepopřela. Přežil jsem to, ale od té doby jsem alergický na svítiplyn a na různé „trouby". Někdy mi to hloupě kecá. Možná jsem trochu připečený. Jindy mám dlouhé vedení. To zas vypadá, že jsem nedopečený. Ale nepředhazujte mi to, prosím. Já už s tím nic nenadělám.

Ponaučení: Nešetřit na nepravém místě!
Aneb: Před útokem na nepřítele v neznámé krajině si nekupujme tu nejlevnější navigaci na vietnamské tržnici. (To je můj vzkaz Američanům).

A tak jsem tu. Dnes už také dědeček. Ale před voly jsem se nikdy neplazil.

Co bylo pak a trvá
1. Dětství a mládí až do promoce jsem prožil v Praze. Ale musím uvést na správnou míru dezinformaci o mně šířenou. Ačkoliv jsem původně Pražáček, už není pravda, že jsem svoji první živou krávu hledal v ZOO. Naopak, čtyřnohé krávy znám již od dětství z prázdnin u babičky a dědečka ve Vysokém nad Jizerou. A mám je rád pro jejich hluboké a moudré oči. Až na ty mouchy v nich. Prostě si tam nedosáhnou oháňkou - nikdo nejsme dokonalý. Mně se jedinkrát v životě podařilo chytit najednou dvě mouchy v letu. Rukou, oháňkou by to nešlo.

2. Již od roku 1970 jsem Jihočech a půvabné Českokrumlovsko jsem si zamiloval. Původně jsem žil přímo v Krumlově, kde jsem na inzerát dostal místo s podnikovým bytem. Po nástupu do školy v Českých Budějovicích jsem si zadaptoval opuštěný nájemní byt ve starém domě v centru města, ale po narození dětí v roce 1973 a 1975 jsme hledali možnost být s nimi o víkendech a o prázdninách v přírodě. Podařilo se mi u obce Brloh na Českokrumlovsku koupit chalupu, kterou jsem postupně adaptoval téměř z trosek. Z kantorského platu jsem jinou možnost neměl a hlavně nás okouzlilo prostředí. Bohužel mi žena v roku 1978 onemocněla a o rok později zemřela. Takže na pár let se stavba zastavila. Ale později kluci rádi pomáhali, stavařina je bavila a zůstali u ní i profesně.

3. Po povodni v roce 2002 jsem přišel o byt v Českých Budějovicích (nájemní dům v zoufalém stavu byl zakoupen developerskou firmou a zbourán). Odstupné za byt mi na koupi jiného bytu nestačilo, ale pomohlo mi adaptaci chalupy téměř dokončit a přestěhovat se sem i se svými kluky. Stinnou stránkou života vdovce na samotě v krásné přírodě je ovšem závislost na automobilu, a tím i omezený kulturní a společenský život, zejména v zimě. Po odchodu do důchodu jsem přišel i o možnost přespávat v kanceláři, pokud u nás není zasněžená cesta protažená, což bývá někdy celý den, ale určitě každé dopoledne. Ani Univerzitu třetího věku proto nemohu navštěvovat, jak jsem si plánoval. Přednášky totiž začínají v 9.00 ráno a sněhové období zasahuje i do jarního semestru. Proto jsem vděčný vynálezcům knihtisku a internetu. A lidičkám, kteří mi jsou něčím blízcí a jsou ochotni se mnou alespoň virtuálně komunikovat. Děkuji vám, přátelé.

Moji nejoblíbenější v literatuře

Podle věku
1. Dětství postupně: Ondřej Sekora: (Ferda Mravenec),
    Karel May: (
Vinnetou), Alexandre Dumas: (Tři mušketýři)
2.
Puberta: Erich Maria Remarque: (Tři kamarádi)
3. Mládí: Jiří Suchý (všechny texty)
4. Stáří: Jan Vodňanský (Šlo povidlo na vandr)

Podle žánru
1. Bible: Adam. Jsem mu vděčný za to, že obětoval své žebro pro
    celoživotní potěšení nás mužů
2. Beletrie: Betty MacDonaldová (Co život dal a vzal)
3. Poezie: Jiří Žáček (Okurková sezóna)
4. Humor: Miroslav Horníček (Dobře utajené housle)
5. Kreslený humor: Pavel Kantorek (Jak přežít cokoliv)
6. Populárně naučné: Encyklopedie všeho druhu
7. Detektivky: Erle Stanley Gardner (Perry Mason)
8. Sci-fi: Robert Merle (Malevil)
9. Záhadologie: Tajemství kolem nás ( Reader´s Digest výběr)

Koníčky
1. Hobby blbinky - Recykliteratura. Nonsense 
2. Hobby výtvarné: Jiří Kolář (Koláže a básně zakázaného autora)
3. Hobby chovatelství: Hafíci.cz, Kočky online/kočičí humor
4. Scénáře k filmům: Zdeněk Svěrák
5.Texty písní: Michal Horáček

Právě mám rozečteno
1. Markéta Baňková (Straka v říši entropie - fyzikální bajky ze života)
2. Zdeněk Svěrák (Nové povídky)
3. Blanche Caffiereová (Hodně smíchu a pár slz - Vzpomínky na
    Betty MacDonaldovou)

A jdu na to. Pokračování příběhů „Z mého života" zase někdy příště (první díl najdete zde), ještě bych se s vámi chtěl podělit o pár, snad již veselejších, zážitků. Máte také po ruce hezkou knížku?

Kontakt: lifa.takeiteasy@seznam.cz

Můj příběh rodina
Autor: Libor Farský
Hodnocení:
(5 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Skvěle zvládáte život, který pro vás určitě nebyl peříčkem. A ještě těžce nabytou moudrost úsměvně posíláte dál. To se cení. :-)
Eva Mužíková
Libore, ani nevíš jak jsem Ti vděčná za " nasměrování". Tento příspěvek mi opravdu unikl to by byla opravdu velká škoda. Musím, jako již po několikáté říci, že se před tím, co jsi v životě dokázal, jaký máš přístup k žívotu, jaký jsi moudrý člověk- skláním. Jsem ráda, že patřím mezi ty, kteří Tě, ač jen virtuálně znají...
Hana Šorejsová
Libore, umíte humorně podat a to se příjemně čte. Čtu hlavně pohádky mým vnoučatům, mám pohádky ráda. Rozečtené knihy dvě : Erich Mario Remarque Nepřítel, Johannes Mario Simmel Setkání v mlze, jinak čtu ráda historické romány, nyní jsem dostala Karla IV. Díky za pěkný příběh !
Lidmila Nejedlá
Kniha, kterou čtu: Václav Erben - Paměti českého krále Jiříka z Poděbrad. "Vysoko jsme zanotili písničku, bratře králi. Dej Bůh, abychom ji dozpívali."
Dagmar Bartušková
Volky nevolky přišlo na svět asi mnoho lidí, možná většina.:)))
Elena Valeriánová
Nevadí, že jste byl neplánovaný a nechtěný, je dobře že jste. Svět a naše íčko by bylo chudší bez Vás. Hezky se mi četl kousek z Vašeho života. Tři mušketýři a Vinnetou byly i mé oblíberné knihy. I když Vinnetoua jsem četla až jsem ho koupila svému synovi. Za to Tři mušketýry jsem přečetla ve slovenštině, já to prostě neřešila, ale učitelka ve škole na mě hleděla jako na zjevení. Perry Mason byl společník dlouhých zimních večerů. A tak bych mohla jmenovat jednu knihu za druhou. Ano, mám po ruce hezkou kníižku i když trochu jiného žánru. Děkujeme Vám, Libore.
Hana Rypáčková
Jsi skvělý člověk Libore.Dokázal jsi toho hodně v životě.Co tě nezabilo, to tě posílilo.A vyznáváš senza literaturu.Hezkou knížku? Spíš dost sílu.Generační výpověď.Porozumět mládí.Červená a bílá Doroty Mastowské.
Zuzana Pivcová
Už jednou jsem tady psala Mileně, že člověk dostane údajně do vínku tolik, kolik unese. Musel jsi unést dost, takže jsi asi vybrán jako "silák". Ale jsi také citlivý a moudrý, Tvůj styl psaní je sice mužský a lehounce místy sebeironický, ale nikdy lechtivý nebo příliš bodře sdílný. Tak osobnostně akorát, a to je dobře.
Dagmar Bartušková
Libore, po ruce sice nemám žádnou hezkou knížku, ale jen tablet, ze kterého jsem zrovna dočetla Váš článek, který mě bavil až do konce. Prima čtení.
Lidmila Nejedlá
Krásná, tvrdá a houževnatá historie Tvého života, Libore. Napsaná s humorem. Moc hezké a věci po Tvých předcích jsou klenoty, které zkrášlují život dnešní. Moc se mi článek líbí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.