FOTO: archiv autora

Kouzlo časů minulých: Kolonka na Letné

15. 7. 2015

Když jsem poprvé vstoupil za bránu Kolonky, prostoru, kde stálo deset pavilonů pražské studentské koleje, neměl jsem ani páru o její historii. A celých pět let jsem si užíval studentského života, poslední tři spolu se svou rodinou, a nijak jsem se o ni nezajímal.

Kouzlo časů minulých Můj příběh

Autor: Jaroslav Kašík

Hodnocení:

(4.6 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Danka Rotyková 5.7.2020 12:52

Naprosto rozumím té nostalgii. Ta mne přepadne vždy, když na místě něčeho pěkného vidím něco, s čím se neztotožňuji.

Dana Puchalská 5.7.2020 11:57

Vida, další zajímavý příspěvek z minula. Děkuju.

Jana Šenbergerová 5.7.2020 08:37

Hezké, i když zároveň smutné. Vždycky je mi trochu líto, když zmizí místo, ke kterému mám nějaký vztah. Pokud ho nahradí něco hezkého, nebo aspoň užitečného, snadno se s tím smířím. V opačném případě ho opatruji ve svých vzpomínkách.

Zuzana Pivcová 15.7.2015 15:20

Ano, kousek historie a Vaše osobní zážitky. Mám ráda Vaše vyprávění, nepříliš dlouhá, vtipná, kulturně podaná a jazykově správná. Díky.

Jarmila Komberec Jakubcová 14.7.2015 22:18

Hezká vzpomínka na časy minulé. Mám moc ráda takové vzpomínání a je škoda, že takto zaniklo mnoho krásných míst jak v Praze, tak i u nás v Plzni.

Hana Rypáčková 14.7.2015 21:56

Hezké vzpomínání.Tunel Blanka to tam přeoral.U Sirotčince se před pěti lety propadl ten bagr..Na pomníku je vidět, jak to byl rozsáhlý komplex budov.Je stále na Špejcharu.

Soňa Prachfeldová 14.7.2015 21:08

Až když uplynou léta, člověk se rozvzpomínává na časy studentské a až tehdy oceňuje, jak to bylo hezké. Inu mládí , to bere vše jako běžnou věc, i my tací byli. Hezká a milá vzpomínka pane Kašíku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková