Z mého života (1.díl):
Poděkování babičce

A dobře jsi udělal, Borku, piš, jde ti to na pětku :-)...tedy, na těch*****, samozřejmě!

No jo, Libore, měl jsi ten článek napsat o malinko dříve a já bych tu kohoutkovou vodu nepila....:) babička byla moudrá žena, poslechla bych ji..:)

Pěkné vzpomínání na babičku. Já jsem měla jenom jednu babičku. Zemřela, kdy mě bylo 13 let. Těžce jsem to nesla a dodnes na ni vzpomínám. Věřím, že i v mysli mých vnoučat zůstanou milé vzpomínky na mne.

To je nápad !!!!! Maturitní práce o babičce Haničce...pěkně prosíme.

Hezký první díl. Těším se na další, Libore. Hanko, nestála by za zveřejnění ta maturitní práce Tvojí vnučky? Já se učím být babičkou naostro, za pochodu; žádnou jsem bohužel nepoznala.

Děkuji za instruktáž ke klávesnici pane kolego a paní Jiřinko.

Za svou jedinou babičkou jsem jezdila na prázdniny na vesnici. Byla to taková "pravá babička" jak od Boženy Němcové. Byla zvyklá celý život tvrdě pracovat, měla pět dětí, nakonec jí zbyla jen moje maminka, nejmladší. Ráda jsem poslouchala její vyprávění o časech ještě za císaře pána, jak chodili na procesí, uměla hezky zpívat písničky z té doby. Naučila mne krmit drobné zvířectvo na chalupě, kde celý život bydlela a kterou až do své smrti zvelebovala. Zemřela, když mi bylo 12 let, ale nikdy jsem na ni nezapomněla.

Dobré babičky jsou nad zlato - je to moc hezké psát humorně a s láskou o babičce .

Měla jsem jen jednu babičku, druhou jsem nepoznala. Pamatuji si ale na prababičku, velmi čilou hodnou ženu. Pane Libore, takové vyprávění je moc milé.

A ještě poznámka - pro přehlasované U se používá klávesová zkratka - stisk klávesy ALT + vypsat číslo 129 = ü viz podrobněji http://kubu.wz.cz/help/char/alt_num.html