Jarní fotopříběh: Motýlí život

Moc krásně a poeticky napsané - no jak to jen Zuzka umí! Také mám ráda křehkou motýlí krásu a první motýlky na své zahradě vítám. Motýlí keře pro ně máme v každém koutě zahrady a také na levanduli jich bývá hodně. Ráda je též fotím.

Zuzko to je nádhera a skvětlý tip na výlet. Nejvíc mě zaujala fotka motýla, který usedl na rukáv blondýnky a dotvořil tak její outfit. Jsou skvěle barevně sladěni! Já za vrchol štěstí považuji to, že jsem několikrát v přírodě viděla poletovat otakárka fenyklového.

Příběh je mi blízký, protože podobné jsem popisovala při výletu do trojské botanické zahrady s vnoučaty . Pěkné !

kráááásné.Díky.

V botanické je nádherné pozorování líhnutí , v přírodě to snadné není, ale když je na zahradě keř komule ,slétají se motýli na něj....Motýl je jako štěstí...

Zuzko,tak tohle je nádhera.Podle fotek ta nádhera bude až do května,To bych mohla stihnout.Díky za jarní pohlazení.

Krásné,opět poetické,prostě Tvoje....a motýlí.mm

Tohle bych ráda někdy viděla na vlastní oči. Také mám pocit, že v přírodě motýlů ubývá. O to víc mě potěší, když nějakého uvidím. U nás je teď často vidět žluťásky. V létě se hojněji objevují babočky: kopřivová, admirál či paví oko, zřídka osiková a bílé C. Díky za ty létající drahokamy a Zuzce za další pěknou reportáž.

Motýli jsou křehká krása a jsou jak poslové našich přání. Jen je škoda, že v současnosti motýlů v přírodě stále ubývá. Pamatuji se, že v mém mládí byly stovky nejrůznějších motýlů na každé louce.