Psi poznají naše nemoci.
Je to vědecky potvrzeno!

Zažila jsem to na vlastní kůži. Moje babička měla astmatický záchvat a náš pejsek Flíček tak dlouho otravoval strýce a tetu, kteří byli poblíž, až je konečně napadlo pejska poslechnout a jít se za babičkou podívat. Okamžitě jí poskytli první pomoc a tak jí vlastně Flíček zachránil.

Měla jsem 14 let také zlatou kokřičku a bylo to u nás "jaký pán, taký pes". Věřím tomu, že na sebe nějaký čas stahovala moje zdravotní problémy - pak odešla a u mne to propuklo naplno.

Věřím tomu také, obě kokršpanělky fenky, co jsme měli se vždy k dotyčnému tulily.

Tak tomuhle i věřím. Před lety jsem to sama zažila. Došlo mi to až později. Našemu Amíčkovi už bylo 13 let, když jsem onemocněla. Nebyl na tom taky zdravotně dobře, ale jakoby čekal na mé uzdravení. Pak odešel do psího nebe.

Žijeme se psem a navzájem se tedy léčíme.To olizování postiženého místa jsem nepoznala....Olizuje si nejvíc svého fulína.

Myslím, že to je veliká pravda, ale bohužel je i zřejmě pravda, že když se člověk necítí dobře, je ve stresu, napětí ap., může se to myslím odrazit i na zdraví psa, protože oni možná to negativní berou na sebe...Proto se snažím, když nejsem zrovna v radosti nedávat to před mou fenkou znát,ačkoliv se obávám, že to stejně vycítí. Mě Meginka čichá k prstům na nohou a někdy je olizuje, tak jí vždy říkám, to jsou paničky tlapky...Pane Jiří, to že Vám pejsek olizoval hlavu, to asi bylo spíš radostí, k obličeji se oni rádi přibližují a dávají rádi pusinky...

Když mi pes olizoval hlavu, třeba tím chtěl také něco naznačit.