Po delší době jsem se ocitla zase jednou v obchodním domě Kotva na náměstí Republiky. Hned v přízemí blízko eskalátoru mě zaujala fotodokumentace na několika panelech, připomínající historii výstavby obchodního domu a různé zajímavosti o něm. Od jeho otevření uplynulo před nedávnem 40 let. Jak to vlastně tenkrát bylo?
V roce 1972, kdy se Kotva začala stavět, jsem ještě dávno nebydlela v Praze. Jezdily jsme pravidelně tak dvakrát ročně ke svým příbuzným, kteří nám umožnili nejen u sebe přespat, ale navštivit i různá kulturní představení a památky. Kotva se stavěla v letech 1972 - 1975, což bylo období nástupu takzvané normalizace. Když nám strýc prozradil, že obchoďák staví nějaká švédská firma, bylo to pro mě, jako kdybych mohla v budoucnu nakouknout za hranice směrem západním. Vzhled budovy se mi však tehdy ani trochu nelíbil, tmavý, podivně tvarovaný dům, vklíněný mezi jinak již historické budovy, ve mně budil estetickou nelibost. Většina Pražanů však výstavbu moderního nákupního domu vítala.
Myslím, že po otevření se stala Kotva určitým symbolem moderní Prahy a směřovaly do ní kroky nejen samotných Pražanů, ale i účastníků různých zájezdů ze všech koutů republiky a také cizinců. Měla údajně nejširší sortiment v celé střední Evropě. Její existencí silně utrpěl původní obchodní dům Bílá labuť, který získal pečeť druhořadosti. Ani další Švédy vystavěný obchodní dům Máj na Národní třídě popularity Kotvy nedosáhl.
Celková nízká úroveň zásobování trhu v 80. letech se však pochopitelně nevyhnula ani Kotvě. Vzpomínám si, že v roce 1980, kdy jsem trávila půl roku na stáži v NDR, tam byla k sehnání krásná pletací vlna všeho druhu, zatímco v Kotvě se na regálech tyčily jen velké cívky chemlonu. U různého dalšího nedostatkového zboží to nebylo o moc lepší.
Po listopadu se Kotva postupně stala místem prodeje nejrůznějšího, z velké části značkového sortimentu. V její bezprostřední blízkosti vyrostl velice silný konkurent - obchodní centrum Palladium. Ve snaze obstát v konkurenci se musela Kotva značně zmodernizovat a rozšířit i další neprodejní aktivity. Vlastně se takto přetváří na pokračování dodnes a myslím, že se jí to daří.
Ve srovnání s oblíbenými obchodními centry, kterých je v Praze už víc než dost, je Kotva typický obchodní dům. Zatímco se obchodní centra vyznačují prostornými chodbami lemovanými nepřeberným množstvím oddělených samostatných obchodů, u Kotvy zůstává podoba celého otevřeného podlaží s na sebe navazujícími odděleními. V některých patrech ještě probíhá rekonstrukce.
Ve snaze přilákat zájem zákazníků se nabízejí nebo záhy budou nabízet různé atraktivní možnosti. Ve 4. patře se chystá výstavba největšího dětského centra v Praze, v posledním podlaží vzniknou reprezentativní obchodní prostory s dokonalým výhledem na Staré Město, je zde jedno z nejlepších parkovišť v centru Prahy, kavárny a stylové restaurace, fitness studio a wellness zóna se solnou jeskyní a saunami. Plánuje se i úprava prostranství před hlavním vchodem, kde by měla vzniknout odpočinková zákoutí se stylovým pouličním občerstvením coby protiváha ke kosmopolitnímu náměstí Republiky a Palladiu.
Věřím, že o budoucnost Kotvy se Pražané i mimopražští návštěvníci nemusí obávat. Zvažuje se dokonce i její přijetí za architektonickou památku, tak, jak už se to stalo v případě původního Máje. V centru Prahy má nepochybně své nezastupitelné místo.