Nevím, jak to máte vy, ale já jsem vyloženě letní člověk. Jakmile začnou v listopadu přízemní mrazíky, není se mnou k vydržení. Musím totiž opustit hausbót na Slapech, kde už se nedá zimou vydržet, a vyrazit do svého pražského bytu. Hausbót je navíc třeba na zimu vytáhnout na pláž, protože zátoka občas zamrzá a led by mohl trup roztrhat. Mám zkrátka po kočičkách.
Tedy kromě té mojí, jež se mnou musí vytrpět nekonečných pět měsíců. Nemá to jednoduché. Zimu nesnáším, přivádí mne do permanentní deprese, kterou pouze občas přeruší návštěva vinárny, kde vyvádíme s kumpány. Intelektuální debaty se postupně přehoupnou k oplzlým vtipům a končí to zpěvem národních písní. Bývá sice velká sranda, ale ta rána…
V zimě mne moc netěší ani dříve oblíbené Vánoce, ze kterých se stávají svátky šílenství a obžerství. Snad jenom setkání s potomky dokáže na pár okamžiků depresi zaplašit.
Největší peklo nastává v lednu a v únoru. Jsou to mé nejméně oblíbené měsíce. Zase nový rok, zase počasí ve městě vyloženě hnusné (sníh už v Praze nikdy nenapadne) a na hory jsem přestal jezdit. Dřív jsem docela lyžoval (a docela mě to i bavilo), ale kvůli problémům s koleny jsem to vzdal. Takže čekám. Čekám a při tom jsem nejprotivnější člověk na světě. Čekám, až uslyším v polovině března zazpívat prvního ptáčka. Pak už bezpečně vím, že jsem se dočkal.
A dočkal jsem se i letos. Blíží se Velikonoce (ty mám rád), po nich už všechno bude jenom lepší. Voňavá kvetoucí příroda, konečně sluníčko a teplo. Je vyhráno. Cítím, jak se mi v těle rozlévá nová energie, deprese je pryč, stávám se jiným (milým) člověkem, z mého schizofrenika vystupuje to lepší já. Teď už jenom zkontrolovat hausbót, něco zatřít, něco namazat, nahodit motor a přeplavit se zpět do zátoky. Do konce dubna navozím zásoby a od května je zátoka zase moje.
Tak tohle je moje jarní energie. Slunce, voda, hausbót, pohoda. Ale nemyslete si, že se tam nudím. Na hausbótu je pořád co opravovat, a pak můžete rybařit, plavat, chodit na houby, sledovat i60 (loni jsem si pořídil mobilní internet), číst a večer vyrazit do přístavní krčmy. A když přijedou vnoučata, nevím, kam dřív skočit.
P.S.: Pokud jde o tu komerční energii, tak uvažuji, že si na střechu lodi letos pořídím solární panel. V Praze jsem u ČEZ, tady na i60 jsem viděl ceníky 3E a připadají mi přehlednější. Možná to změním.