Persona non grata

24. 3. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 24.3.2015 12:12

Myslím, že to byl kanec z pohádek Libušky...

František MENDLÍK 24.3.2015 12:09

Nejsem expert přes živou přírodu. Ale co se týče prostonárodních zkazek a pověstí, nesl na zádech toho divočáka snad Bivoj?

Hana Rypáčková 24.3.2015 11:51

Přeji všem hodně zdraví.I Bořivojovi.Nebyl tady na webu Bořivoj-divočák?

František MENDLÍK 24.3.2015 11:39

V životě narážím na optimisty. Když mi pan doktor při přes modrou roušku za plného vědomí sděloval pokyny, slyšel jsem tranzistorák a smích sestřiček. Prohlásil, že mne neuspí. Kdyby se ale tak stalo a já po probuzení viděl místo něj jeho otce, bylo by to v čudu. Po příchodu na pokoj mi soused sdělil, že on je tady po deseti letech kvůli výměně baterie!

František MENDLÍK 24.3.2015 11:32

Vážená paní Zuzano. Ono těch elektronických nebezpečí bude jistě více. Nebylo by od věci vlastnit nějaký seznam ve stylu Kam čert nemůže. Do letadla Bořivoje nikdo nedostane po shlédnutí seriálu Letecké katastrofy. Do velkých nákupních středisek nechodí pro averzi k nákupním vozíkům. A co týče autobiografie, tak já si to vyřídím.

Zuzana Pivcová 24.3.2015 08:23

Jsem na pochybách, zda toto je také autobiografie. Ale pokud ano, tak znám "budíkáře", který jezdí i v létě na dovolenou do Chorvatska chytat ryby. A je v pohodě. Akorát, jak je známo, nemůže na letišti projít jen tak jako ostatní elektronickou bezpečnostní kontrolou. Tak Bořivojovi hodně optimismu i s "tikáním"!

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá