O své práci ve vojenském archivu jsem se zmínila již několikrát. Ale právě v těchto dnech se uzavírá původní a začíná nová etapa činnosti instituce, v níž působím již 25 let.
Po roční generální inventuře a přípravě, pětiměsíčním stěhování a půlročním zkušebním provozu, kdy bylo nutno "vychytat" veškeré technické a další nedostatky, nastává Den "D", 17. březen 2015, kdy je oficiálně slavnostně otevřen Vojenský ústřední archiv v zrekonstruované budově někdejšího vojenského gymnázia na Ruzyni, a to za přítomnosti ministra obrany Martina Stropnického a mnoha pozvaných hostů z resortu obrany i archivní veřejnosti, včetně delegací ze slovenských, polských a maďarských vojenských archivů.
Archivní budova ode dneška nese jméno po někdejším náčelníkovi archivu, plukovníku Fejlkovi, který se od konce 50. do konce 60. let nejvíce zasloužil o organizaci a rozvoj vojenského archivnictví. Za jeho působení se zpřístupnilo nejvíce materiálů a navázaly do té doby nulové kontakty i s archivy v zahraničí. Po srpnu 1968 byl však odvolán a rehabilitován až po listopadu 1989. Když jsem před 6 lety přebírala vyznamenání Za zásluhy o české archivnictví a stála při tom právě vedle tehdy již nemocného plukovníka Fejlka, připadaly mi mé zásluhy ve srovnání s ním minimální.
U příležitosti otevření nové budovy archivu bylo provedeno vyhlášení některých dokumentů za takzvané národní archivní památky. Stalo se tak po dlouhých 50 letech, uplynulých od doby, kdy byl takto označen válečný deník 1. Československého armádního sboru z období bojů na Dukle. Tentokrát se podobného ocenění dostalo mimo jiné dokumentaci paraskupiny Anthropoid s osobními složkami známých atentátníků na Heydricha Gabčíka a Kubiše. Kolikrát jsem tento svazek brala z kartonu ve skladu a půjčovala badateli, který si ho objednal do studovny! Znám ještě podrobně obsah svazku, osobní dotazníky našich hrdinů, jejich fotografie, seznam věcí, jimiž byli vybaveni pro seskok do protektorátu, falešné průkazy, poslední vůli pro případ, že se nevrátí. Od nynějška bude tato dokumentace spolu s dalšími památkami uložena ve speciálním trezoru a k dispozici zůstanou pouze kopie.
Ministr Stropnický symbolicky přestřihuje vstupní pásku a všichni návštěvníci se vydávají na prohlídku archivu, jehož přestěhování bylo více než náročné, finančně, technicky a hlavně i lidsky. I když je archiv na Ruzyni hůře dosažitelný než původní Invalidovna, jistě si do něj návštěvníci cestu najdou. I zde přece platí, že kdo nezná vlastní minulost, těžko může rozumět přítomnosti i budoucnosti.
Vítejte v Ruzyni
18. 3. 2015
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
Zoja Sedláčková
19.3.2015 15:47
Výstižná reportáž z významného dne. A moc zajímavá práce, skoro ti ji závidím :-)
Lidmila Nejedlá
18.3.2015 23:51
Zuzko, ať se ti tam dobře pracuje. Jsi na pravém místě, protože jsi dobrá!
Zdenka Jírová
18.3.2015 22:32
Je dobře, že byl Vojenský ústřední archiv založen, jen díky němu můžeme najít své příbuzné, kteří zmizeli za 1. i 2. světové války a můžeme se dozvědět plno historických okamžiků, které by byly nenávratně ztraceny a to by byla škoda pro celý národ. O stěhování archivu vím asi rok, protože jsem chtěla právě něco zjistit o svém strýci, který padl v 1.světové válce. Zkusím svou žádost opakovat nyní.
Marie Magdalena Klosová
18.3.2015 15:52
Zuzko,klobouk dolů před Tebou a vším,co projde Tvýma rukama,respektive Tvým srdíčkem.Jsi skvělá.Vážím si Tě.mm
Jana Šenbergerová
18.3.2015 14:52
Při vší úctě k archivářům se nemohu zbavit myšlenky, jak by byl svět krásný, kdyby takové ústavy neměly proč existovat. I když jsem věděla, že u nás ústřední vojenský archiv je, netušila jsem, o jak zajímavou instituci jde.
Zuzko, ty jsi pro mě nejen archivářka, básnířka, kočkomilka, ale i reportérka velkého formátu.
VANDA Blaškovič
18.3.2015 09:34
Vojenský ústřední archiv! Do nedávna pro mne naprosto neznámá, nezajímavá a přiznám se i odtažitá instituce. A ejhle! Najednou u mne získala lidský rozměr, díky pomoci Zuzany a jejího kolegy. Jen ve stručnosti. Můj Táta bohém mi vždy vyprávěl, že můj praděda, jeho děda, pocházel z pětice bratrů, jako v pohádce, a všichni, ač ze skromných poměrů, byli nesmírně vzdělaní lidé. Raději se uskromnili v jídle a vše obětovali vzdělání…..Požádala jsem Zuzanu, zdali by se nepodívala do archivu na nejstaršího bratra mého pradědy s iniciálama A.V. To bylo překvapení! Byla nalezena i osobní složka, což mají, jak mi sdělila Zuzana, jen význačné a vážené osobnosti. Mons. A. V. byl první generální superior Čsl. armády v Praze. Byl muž velkého vzdělání. Ovládal řadu jazyků- mimo jiné i chorvatštinu – a měl též rozsáhlé filosofické a klasické vzdělání……..a další info si nechám na případný článek…….a zakončím autenticky z dokladu archivu: Bůh lásky a milosrdenství jistě mu lásku jeho k bližnímu splatí na věčnosti! A Tobě tímto Zuzano také děkuji!.... v tomto světě a na tomto portálu….:))
Alena Tollarová
18.3.2015 08:54
Zuzano, díky za tento článek. Zmínila jsi se, že jsi byla v souvislosti s Tvojí prací v Austrálii. Ráda bych se zeptala, zda jsi již o tom psala a v případě že ne, ráda bych si reportáž z té cesty přečetla.
Jiří Libánský
18.3.2015 07:45
Nebýt Zuzany, málokdo z nás by věděl, jak zajímavou a užitečnou institucí je Vojenský ústřední archiv.
Zpět na homepage Zpět na článek
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
AKTUÁLNÍ ANKETA
Nakupujete vánoční dárky prostřednictvím e-shopů?
Ano, hlavně proto, že je to snadné a rychlé
Ano, hlavně kvůli výhodnějším cenám
Ano, ale jen výjimečně (např. není v blízkosti prodejna, kde bych zboží koupil(a)
Ne, hlavně proto, že zboží nevidím na vlastní oči a nemohu jej prověřit
Ne, protože nechci platit zboží kartou ani převodem