Vtipnější vyhrává:
Jak jsme chytali myš

Já,Zuzko,nenechala!Podařilo se to jen jednou jedinkrát,když byl extra úrodný rok na myši.Na chalupě nám přes systematicky kladené pasti ohlodaly,co k ohlodání bylo.V noci kdesi ve stěně za uchem pištěly,a když se domnívaly,že spíme,proháněly se po nás.A tehdy jsem se probudila...Brrr.Jinak se taky myší nebojím.A letos máme zvlášť vykutálené.Oběhnou pasti,sežerou návnadu a potichu se nám chechtají.

Myšky jsou pro mě roztomilé a vždycky, ještě když jsme žily v jižních Čechách a měly domácí kočky, jsem nemohla vidět, jak si kočka s myší pohrává jak surovec, než ji zakousne. Ale že se lidi myší bojí, se nedivím, má sestra má hrůzu z pavouků, ačkoliv hada vezme (takřka láskyplně :-))) do rukou. A myšky by nechala po sobě běhat.

Moc pěkný příběh. Nám se kdysi myška ubytovala v sedačce a porodila tam myšátka. pořád jsem nemohla přijít na to, odkud se ozývá podivný šramot. Když jsem to konečně vypátrala a stará myš se dala na úprk, můj tehdejší ochránce vyskočil na stůl a ječel " Dělej honem něco!!"

Velmi vtipně napsané s gradací detektivky...Taky se myší nebojím, ale moment překvapení asi dělá divy.Maminka bydlela na sklonku života v přízemním bytě u vodního náhonu, kde se vyskytovaly potkani.Jednou našla na sýru stopy zubů a usoudila, že má doma potkana. Přivolala si pomoc městské policie a já byla povolána jako svědek zásahu.S pistolí v ruce zaháněli potkana do rohu obýváku .Ten chudák, náležitě obklíčen byl zastřelen-.Když se rozptýlit zvednutý prach za skříní, ležela tam v kaluži krve malá myška.Prý zahnáni do kouta mohou být nebezpeční.....