Před 145 lety, 15. července 1869, přihlásil francouzský chemik a lékárník Hippolyte Mege-Mouriés patent na margarín – náhražku másla vyrobenou ze zředěného mléka, vody a rozpuštěného loje. Nový ztužený jedlý tuk nazval podle řeckého výrazu margaritari, což značí perlu.
Podnětem k hledání náhrady drahého másla byla soutěž vypsaná v polovině 19. století francouzským císařem Napoleonem III., Bonapartovým synovcem. Panovník usiloval o snížení státních výdajů, čemuž měla napomoci i levnější a trvanlivější náhražka másla pro námořníky. Císařský požadavek nejlépe splnil právě lékárník Mege-Mouriés. Novátor přitom musel vycházet z nutnosti použít hovězí lůj, neboť to byl tehdy jediný známý tuk, který měl při pokojové teplotě polotuhou, máslu podobnou konzistenci.
O více než 30 let později se podařilo objevit princip ztužování rostlinných olejů a lůj mohl být při výrobě margarínu nahrazen olejem rostlinného původu. Později byl margarín obohacován vitamíny A a D a stále více začal připomínat máslo svým vzhledem i barvou.
