Naše generace byla zvyklá fyzicky pracovat již od mládí. Ve stáří - jako když jsme to našli.
Navštívila jsem své potomky na jejich chalupě. V zahradě měli suchý strom a na moje rady, aby ho podřezali a zlikvidovali, jen krčili rameny. No jo, půjčím si elektrickou pilu a podříznu to, řekl zeť. Kdo ví, kam to spadne a zmrzačí nás to, řekla dcera. To se opakovalo při každé mé návštěvě. Pro ně neřešitelný problém.
Jedno krásné nedělní ráno jsem se u nich na chalupě probudila v 5 hodin. Ptáci švitořili, všechno vonělo, hmyz bzučel...Vzala jsem ruční pilu, štafle a strom jsem v pohodě shora ořezala a nakonec uřízla i kmen. Byla to jedna z mých těžších prací v životě, ale já jsem to se svojí energií zvládla.
Mladí vstávali po deváté hodině. Nevěřili svým očím. "K snídani si přeju dva párky s křenem, to víte, energie se musí doplňovat!" křikla jsem jim v ústrety. U snídaně jsem byla příjemně unavená s pocitem moudrého, hrdého a silného stáří.
| Máte nějaký fígl, jak šetřit energiemi? Změnili jste dodavatele? A co vaše životní energie? Máte jí dostatek? Jak dobíjíte své baterky? Pište na téma "Moje energie", nejlepší příspěvek oceníme! |
