Krásná Plzeň a milovaný Písek

Krásná Plzeň a milovaný Písek

4. 3. 2014

Jsem v rozpacích, neboť nemohu napsat pouze o městě, kde bydlím. Navíc právě v tomto městě jsem prožila normalizaci a hromadu nespravedlností, křivd a estébáků.

Ale přesto, jako malá, jsem si užívala běhání po stavbách, dělala šéfa partyzánům, kdy kramle na spojování trámů posloužila jako samopal, a namísto patron postačilo pouhé ta ta ta ta ta. Adrenalín nám do žil vháněl zlý hlídač, jenž hlídal rozestavěné domy, školku, jesle atd. Kam oko dohlédlo, bylo více či méně rozestavěno. Honil nás, dokud mohl, nad hlavou mával valaškou. Pro nás to bylo dobrodružství a bylo prima. Postupně bylo vše dokončeno a zmizely hromady písku, kam jsem s oblibou skákala přibližně z pěti metrů.

Hromada byla vysoká, červená a přímo vyzývala ke skoku. Je fakt, že tyto vzpomínky vyvolávají úsměv. Jednou jsme šli s matkou a sestrou podívat se na alegorické vozy. Sestra seděla v kočárku a já poskakovala kolem. Najednou jsem uviděla pána na vozíku a věděla jsem, že se lidem musí pomáhat. Se srdcem na dlani jsem popadla vozík za opěradlo a běžela jsem s ním z kopce dolů. Pán něco křičel. Matka něco křičela. Uběhla jsem několik stanic. Křik se stupňoval. Zastavila jsem a ukázelo se, že pán si jel pro cigarety, a ve chvíli, kdy byl na řadě, ho někdo popadl a řítil se s ním dolů k nádraží. Ani nemohl vnímat tu rozkvetlou nádheru třešňových květů.

Plzeň bohatá na krásu

Střed města je opavdu krásný. Náměstí lemují renesanční domy, jeden hezčí, než druhý. Mezi nimi Radnice s Alšovými sgrafity. Gotický kostel sv. Bartoloměje je přísný strážce téměř celé Plzně. Pokud přijíždíte od hranic, od Písku či od Prahy, vidíte kostelní věž, vysokou 103 m. Po Plzni jsou řady krásných paláců, po renovaci navíc září, jak nové. Výstavné domy v okolí Jižního nádraží, jsou nádherné, právě tak na Klatovské třídě. Ulice kolem náměstí Rebubliky a dále na Roudné  také stojí za zhlédnutí. Za zmínku stojí i plzeňská ZOO a botanická zahrada, Pavilon v Lochotínském parku a několik krásných vil v Karlovarské třídě. Krásných domů ubylo, neboť byly vybydleny a zdemolovány nepřizpůsobnými občany. Nedaleko od Plzně stojí nad Starým Plzencem zřícenina hradu Radyně, častý cíl nedělních výletů. A jihovýchodně, v obci Šťáhlavice, vykoukne na Vás čtvercový zámek Kozel. Právě tak je čtvercové nádvoří. Místnosti jsou  propojeny dveřmi, takže jdete kolem, aniž byste museli vyjít ven. Zajímavostí jsou kachlová kamna, každé originál, každé jiný vzor i tvar. Stavba je přízemní, vhodná i pro vozíčkáře.

Milovaný Písek

Dalším městem, o mnoho víc milovanějším, je Písek. Co jsme se se sestrou nachodily po starém mostě, pozorovaly řeku a krmily racky. Každé místečko starého Písku tajilo svá zákoutí, na březích se skláněly vrby až nad hladinu, kde zlatonosná Otava skrývala poslední zrnka zlata.

A ve vzduchu chechtot racků, a pak už jen cvrčci. A hučení jezu. Pohupování staré loďky, do níž už teklo, ale zuby nehty se držela na hladině.  Nadechujete se svěžího vzduchu, voní vším. Trochu senem, vůní květin, trochu řekou, trošku asfaltem a nepatrně benzínem. Když se ty vůně smíchaly, věděla jsem, že takhle voní prázdniny. Potom byla řeka zregulována a já si těžko zvykala na změny. Na náměstí nyní hrají krásné lidové písničky, asi každou hodinu a Prácheňské muzeum má co nabídnout.

Pocukrované domky na náměstí  ve Vás vzbuzují představy nadýchaných krinolín a zdáli slyšíte klapot koňských kopyt s těžkopádným kočárem, jenž by potřeboval namazat kolo. Na konci náměstí se dáme doleva a dojdeme na malé náměstí. Uličkou vpravo se jde ke kostelu panny Marie, nedaleko je vyhlášená cukrárna. Uličky vlevo zase míří k rynku, alespoň tak jsme mu říkali. V první uličce vlevo na dálku voní cukrárna U Wolfů, kde dělávali absolutně nejlepší laskonky na světě. Samozřejmě bylo všechno výborné a když děda přinesl v neděli cukrářskou krabici, vrhli jsme se všichni na ni, jako kobylky. Už se nedělají dobré zákusky. Nedá se to srovnat.

Na rynku je několik obchůdků a vlevo se vrátíme na dolní část náměstí.Písek se dá prochodit křížem krážem, pokaždé najdete něco, proč jse rádi, že jste se stavili. A stále je na co se dívat. Nejraději mám okolí řeky, Putimskou bránu, starý most a nenasytné divoké kachny a labutě. Také kostelík na horním konci náměstí, kam jsme chodily rády s babičkou a zpívaly jsme společně s ostatními.Kostelní písně jsme uměly všechny, zpívaly jsme s druhou babičkou ražickou. Společně s odrhovačkami, k nímž jsme přišly také v Ražicích, jsem měla tyto písně v repertoiru. Zpívala jsem spolužákům, když byli hodní a zbyla chvilka času. Nad Orlickou přehradou se tyčí hrdý hrad Zvíkov a nedaleko zámek Orlík, jako stvořený pro natočení nějaké pěkné pohádky.

Zapojte se i vy do tématu týdne. Představte své město či obec. Napište, co je na vaší obci zajímavého, o čem se běžně ostatní lidé nedozvědí, popište, co se vám ve vašem městě nejvíce líbí, ale i to, co by se mělo zlepšit. Představte osobnosti, které ve vašem městě žily, anebo připravte rozhovor se zajímavým člověkem, který je spoluobyvatelem vašeho města či obce. Nejzajímavější příspěvek odměníme. (Své příspěvky vkládejte do rubriky "Moje cestování").
Moje město, moje obec
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?