Bez přehánění patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Navíc byl také jedním z nejschopnějších, nejinteligentnějších a nejvzdělanějších panovníků té doby – například plynně hovořil pěti jazyky.
Karel IV. usedl na český trůn v roce 1346 po smrti svého otce Jana Lucemburského a dovedl zubožené české království jako císař Svaté říše římské mezi nejmocnější státy v Evropě. Založil také v Praze první univerzitu ve střední Evropě, čímž učinil z české metropole středisko vzdělanosti a kultury.
Návrat do zubožené země
Karel IV., křtěný Václav, se narodil 14. května 1316 v Praze. Vzdělání získal na francouzském dvoře, kde byl mimo jiné už jako sedmiletý oženěn s Blankou z Valois. Do Čech se vrátil v roce 1333 a zemi začal spravovat jako markrabě moravský.
Po příjezdu do rodné země si Karel IV. překvapeně poznamenal: „Řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže jsme mluvili a rozuměli jako každý jiný Čech... Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli ani jediného hradu svobodného, který by nebyl zastaven se všemu královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v domech měšťanských jako jiný měšťan.“
V roce 1347 byl korunován českým králem, kvůli tomu nechal zhotovit svatováclavskou korunu. V roce 1355 se v Římě konala jeho korunovace římským císařem.
Velký státník i podporovatel vědy a umění
Karel IV. byl nejen obratný státník, ale i podporovatel vědy a umění a právem si tak vysloužil přezdívku Otec vlasti. Už v roce 1344 položil na Pražském hradě se svým otcem základní kámen katedrály sv. Víta. V roce 1348 vydal zakládací listinu Univerzity Karlovy, začal budovat Nové Město pražské a nad řekou Berounkou hrad Karlštejn. V roce 1357 zahájil v Praze stavbu mostu, pro nějž se až dlouho po jeho smrti vžil název Karlův.
Karel IV. zemřel před 635 lety, 29. listopadu 1378 v Praze na zápal plic poté, co ho zlomenina krčku upoutala na lůžko. Jeho ostatky spočinuly v královské hrobce, kterou nechal postavit pro sebe a svou rodinu v chrámu svatého Víta v Praze. Po smrti Karla IV. nastoupil na trůn coby Václav IV. jeho nejstarší syn, kterého mu porodila třetí z jeho čtyř manželek Anna Svídnická.
Pozoruhodné okolnosti kolem narození
a smrti největšího českého panovníka
Budoucí panovník Karel IV. se narodil v Praze 14. květla 1316 nad ránem, zhruha mezi čtvrtou půl šestou hodinou. Stalo se tak pravděpodobně v domě U Štupartů. Pražský hrad byl tehdy po požáru zchátralý a neobyvatelný. První zimu prožilo královské miminko ukryto na hradě Křivoklátě, protože zemi hrozila občanská válka.
Karla trápila ve vyšším věku dna, která ztěžovala jeho pohyb a mohla být příčinou pádu (nejspíše z koně či ze schodů). Zlomenina krčku stehenní kosti pak panovníka upoutala na lůžko. V důsledku toho 29. listopadu 1378 skonal na Pražském hradě na zápal plic tři hodiny po západu slunce. Císařova těla se ujali balzamovači, poté byl v síni královského paláce na Pražském hradě vystaven jedenáct dní na katafalku. Další dny byl přemísťován po různých místech Prahy, aby jeho památku mohlo uctít co největší množství lidí. Pokaždé byl vypravován velkolepý průvod. Máry neslo celkem ticet osob. Přihlížející kronikář odhadl průvod na sedm tisíc lidí a průvod dosahoval délky ze Starého Města pražského až na Vyšehrad. Karel IV. je pohřben v sarkofágu uprostřed královské krypty v chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Karlovy kosterní pozůstatky jsou dobře zachované.
Vrchol našich dějin? Doba
Karla IV., myslí si nejvíce Čechů
Za nejvýznamnější českou osobnost považuje nejvíce lidí krále Karla IV., uvedlo ho 24 procent občanů. O jedno procento méně lidí jmenovalo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a na třetím místě se ziskem dvaceti procent hlasů skončil někdejší prezident Václav Havel. Vyplývá to z nedávno zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Za vrchol českých dějin označilo nejvíce lidí, 38 procent, dobu panování Karla IV. Průzkum proběhl minulý měsíc a zúčastnilo se ho tisíc lidí.
