Moudrým a přemýšlivým lidem to nedalo a začali se takzvaně starat sami o sebe. Ono to totiž jde, vypěstovat si nějakou zeleninu a ovoce i doma, před oknem, za oknem, na balkoně, na terase.
Čím větší plochu jsme ochotni takovým experimentům obětovat, tím vyšší bude náš výnos. No a v některých případech mohou rostliny z balkonu udržet v peněžence peníze, které lze věnovat na jiné účely. Řekněme si to tak, jak to je. Zelenina a ovoce ve většině případů je první položkou, kterou omezujeme.
Jaké použít nádoby
Začneme u nádob od XXL jogurtů. Ty mají zhruba jeden litr. Hodí se na jednu až dvě sazenice celeru (řapík, bulva), na tzv. balkonová keříčková rajčata, na jednu papriku, spíše jen tu pálivou, drobnoplodou. Nebo na dva či tři mangoldy, několik rostlin špenátu, jeden hlávkový nebo listový salát. Předpokladem pro to, aby rostly, je solidní zásobení živinami. Pravidelně, podle návodu hnojíme zálivkou (Pozor, hnojiva pro plodící zeleninu jsou jiná, než pro tu, která produkuje jen listy), nebo třeba jen jednou za sezonu hnojivem, které uvolňuje živiny postupně, podle typu 3 – 6 měsíců.
Větší, pětilitrové kyblíky se hodí na vše předešlé, jen s více rostlinami. Když paprika, tak už může být i nějaká na jídlo. Rajčátka spíše keříčková (determinantní), trošku vyšší, která končí růst za 4-6 vijanem. Celery, ředkvičky, mangoldy, ředkve, saláty, dvě, tři kedlubny, vodnice trochu více.
Seženeme-li si nádoby větší (bývají v nich jogurty, kečup, majonéza, hořčice pro stánkaře s různým občerstvením), můžeme v nich pěstovat rajčata tyčková, papriky tři až čtyři. No a též vše, co je uvedeno výše.
Pokud si založíme zahrádku ve stylu vyvýšeného záhonu (podlouhlá bedna, třeba i se dvěma stupni, můžeme v ní pěstovat prakticky všechnu zeleninu jednoletou a též bylinky. Za co bych se nepřimlouval je pozdní mrkev, zelí, petržel kořenová. Jejich dlouhá doba vegetace je proti tomu. My na té okenní či balkonové zahrádce potřebujeme mít opakovaný a co nejčastější výnos.
Větší nádoby, tj 10 a více litrů, ať jsou plastové nebo kameninové (s odtokem) se hodí též na pěstování některých druhů ovoce. Malin plodících na jednoletých výhonech, jahodnících remontantních, plodících i na nových odnožích, ostružiníků též plodících na nových výhonech. Dobře v takových podmínkách rostou rybízy, tzv. kanadské borůvky a další druhy keřového ovoce. Ve větších nádobách je možné pěstovat zakrsle rostoucí odrůdy broskvoní, slivoní, tzv. keřové višně, sloupcové odrůdy jabloní, odrůdy ostatních druhů ovoce, které lze na velmi slabě rostoucích podnožích tvarovat jako vřeteno, kordon. I réva se tak dá pěstovat.
Ilustrační foto: Ingimage
Předpoklad úspěchu
Prvním jsou vhodné nádoby a jejich úprava
Používáme-li nádoby už jednou použité na jiný účel (kelímky, kyblíky od potravin, velké kýble od nátěrových a dalších hmot), nedělejte díry pro odtok vody do dna, ale z boku, podle velikosti nádoby 2-3-5 cm nade dnem. Udrží se tím v nádobě zálivková voda na delší období. Aby kořeny nestály ve vodě, dáme do výše otvorů nějaký štěrk, kamínky, nebo třeba i nalámaný polystyrén a přikryjeme je nasáklivou textilií. Tu dáme tak, aby sála vodu od dna a bránila prokořenění rostlin do prostoru, kde je drenáž.
Druhým předpokladem je kvalitní substrát
Doporučuji koupit substrát univerzální, v pytlích 50 či 70 l. Tyto substráty mívají živiny na 6 týdnů a některé mají v sobě i něco, co váže vodu (Aquacel). Pokud toto nemají anebo chceme zvýšit odolnost substrátu proti vysychání ještě více, použijeme – zamícháme do něho – například Hydrogel. Pro vápnostřežné (borůvky, brusnice) je vhdný substrát pro rododendrony, azalky, vřesovištní rostliny.
Základem úspěchu je zálivka a hnojení
Hnojivo máme na nějaký čas v substrátu. Zhruba po dvou měsících už bychom měli přihnojit. Buď hnojivem v zálivce, nebo nějakým granulátem, tabletou. Zeleninu pěstovanou opakovaně stačí hnojit roztoky. Tablety na více let pro keře a stromy mohou být z řady Silvamix, hnojiva pro jednu sezonu, dávaná je jednou třeba Osmocote, Plantacote na tři a více měsíců. Tato hnojiva se uvolňují podle teploty a potřeb rostlin. Hnojení je důležité i u tzv. bylinek, aromatických rostlin, které opakovaně zbavujeme téměř veškeré nadzemní hmoty.
Vhodné střídání plodin
Nedáváme vícekrát po sobě jeden druh zeleniny, snad krom ředkviček, možná mrkve, ředkví. Druhy vytvářející kořeny, které zůstávají v zemi, nedáváme opakovaně. Po jejich uříznutí vybereme i kořenový systém, nahradíme v daném místě novým substrátem. I u nádobových kultur můžeme použít dusíkaté vápno na odstranění půdní únavy, likvidaci některých půdních chorob, škůdců.
Opylovači
Hmyzí domeček či hotýlek je nejen praktickou záležitostí, ale dnes mnohdy i dekorativní prvek. Stejně tak i domeček, ve kterém sídlí čmeláci. Můžeme mít třeba dva domečky, jeden necháme venku v zahradě, nebo jinde, aby se do něj hmyz nastěhoval, druhý máme (s obyvateli z přírody) na balkoně. Aby tu opylovači zůstali, potřebují potravu. Proto bychom měli pěstovat i květiny a nějaké ty medonosné rostliny, zdroj energie, nektaru, vedle pylu užitkových rostlin. Tak možná hmyz, opylovače udržíme v okolí balkonu a na něm. A třea začnou samotářky klást vajíčka i do domečku na balkoně.
Paprika je samosprašná, rajče v podstatě též. Lilek nikoliv. Zajistíme-li, že budou naše balkony živé nejen zelení, ale i hmyzem, pomůžeme tím pěstované zelenině. Nemáme-li tu možnost, rajčaty okolo poledne párkrát zatřepeme, u lilků si pomůžeme štětečkem. Papriky to nepotřebují, ale když je budeme hladit po kvítcích, mohou být větší.
U ovoce je opylení též důležité. U jabloní, slivoní, třešní, u černého rybízu. Pro červený rybíz a kanadské borůvky je hmyz v květu bonus, nemusí však mnohdy přiletět, aby odrůda byla plodná. Podobně na tom jsou balkonové broskvoně, nektarinky.
Ilustrační foto: Ingimage
Péče o rostliny
I rostliny na balkoně mohou být postiženy jak houbovými chorobami, tak i náletem škůdců. Řešení je mnoho, od otrhání nemocných či napadených listů, přes užití látek, které zvyšují odolnost rostlin (přírodní kondicionéry, přípravky zvyšující vitalitu), látek ze světa rostlin a minerálů (třeba křemelina) buď působících jako repelent nebo i jako přímý prostředek ničící škůdce a spóry hub až ke konvenčním insekticidům, fungicidům.
Pěstování rostlin ve speciálním prostředí
Na trhu se setkáte s různou úpravou balení substrátů. Můžete vidět i balíky, přímo určené k sázení, třeba paprik, rajčat. Toto řešení nás zbavuje nutnosti shánět někde kyblíky, jíst jogurt z XXL balení.
Pokud budeme chtít pěstovat i houby, obyčejně jsou též v balení přímo využitelném, které se jen rozbalí, popřípadě na několika místech proděraví, občas zalije.
Zeleninu, zejména plodovou a též listovou můžeme pěstovat v hydroponických nádobách, v letní sezoně vně místností, v zimě i v bytě, na osvětleném místě, pod zářivkami. Existují technologie, které prostřednictvím umělého osvětlení dodávají tu správnou vlnovou délku záření pro růst vývoj a zrání zeleniny plodové, pro růst ostatních druhů. Hnojiva dodávaná na trh pro hydroponii jsou též rozdělená podle kultury a mnohdy i podle období růstu daných plodin. Domácí skleníky či fóliovníky se řízeným režimem světelným, tepelným, vlhkostním a výživovým se nemusí používat jen na pěstování některých léčivých rostlin, pomáhajících s kloubními problémy a třeba s Parkinsonovou chorobou.
Květoslav Mráček