Po roce nám koronavirová situace dovolila uspořádat pravidelnou dovolenou s naším turistickým kroužkem. Tentokrát jsme si vybrali kouzelný kraj okolo Berounky a zajistili jsme si ubytování v obci Srbsko. Mimochodem toto místo leží jen pár kilometrů od našeho plánovaného íčkařského zářijového pobytu v Řevnicích. Řekli byste, že 45 lidí různého rozpoložení nemůže spolu prožít pohodový týden. Opak je pravdou. Jsme skoro všichni v důchodovém věku, chodíme a jezdíme spolu po světě už 25 roků. Náš vedoucí navrhne na každý den vždy dva typy výletů - pro vrcholovou skupinu a pro ty méně zdatné a životem unavené. Dovolte mi popsat místa a trasy, kterými jsme se toulali:
Sobota 19.června 2021:
Vyjeli jsme z Holešova, z Hulína a z Kroměříže mezi sedmou a osmou ranní. Možná, kdybychom si přivstali, tak jsme se vyhnuli nepříjemné dvouhodinové zácpě na dálnici. Hořel tam kamion i kus lesa. Svůj program jsme museli posunout a do Tetína, městečka nad Berounkou, jsme přijeli až odpoledne. Prošli jsme si historické památky, vyšli jsme si na vyhlídku a pokochali se pohledem do nádherného údolí Berounky. Šestikilometrová procházka po pravé straně řeky až do místa našeho pobytu byla kouzelná. Ubytování v hotelu Elma se nám líbilo i dobrá kuřecí polévka a kuřátko s rýží nám moc chutnalo.
Neděle 20. června 2021:
Počasí bylo od rána vražedné, teplota překročila 30 stupňů. Naplánovaná procházka okolo lomů Amerika a Kanada, kolem vodopádů až do Svatého Jana pod Skalou vedla naštěstí ve stínu lesem. Někteří šílenci vylezli i na vyhlídku u křížku. Horké odpoledne jsme strávili v hospůdce na kraji obce a občas mezi vychlazenými nápoji jsme si odskočili prohlédnout zajímavé stavby a přírodní krásy tohoto magického místa.
Pondělí 21. června 2021:
Protože náš pan řidič musel mít povinnou přestávku v řízení, jeli jsme tentokrát na výlet vláčkem ze Srbska jednu zastávku do Berouna. Když ještě nebylo zrána takové horko, vyšli jsme na starou rozhlednu Děd a následně na Zelenou horu uprostřed města, kde pobývají dva medvědi Kuba a Matěj, známí rošťáci z večerníčků. Jeden vylezl z kotce jen krátce, když zjistil, jaké je vedro, tak si šel dát asi šlofíka. Přes poledne jsme si prohlédli náměstí a navštívili restaurace a cukrárny, kde jsme ve stínu probírali dosavadní zážitky. Nakonec nezbývalo než vyrazit po levém břehu Berounky zpět k večeři. Po úmorném vedru přišla v noci bouřka a počasí se změnilo - obloha se zamračila a teploty šly dolů.
Úterý 22. června 2021:
Zrána nás autobus dovezl k nepřístupnému zámku do Dobřichovic. Odtud jsme přešli po Cestě mramoru do Karlíku a cestou královny Elišky jsme přišli k hradu Karlštejn. Cestou nás nejvíc zaujala osada Mořinka s krásnými starými, částečně opravenými hospodářskými staveními. V podhradí bylo docela pusto, prázdná hospůdka nás vřele přijala a nabídla nám zasloužené občerstvení. Po prohlídce hradu a podhradí jsme se vydali neznačenou cestou necestou zase zpět do Srbska. Naše dlouholeté turistické zkušenosti nás dovedly až do cíle - do hospůdky vedle našeho hotelu, na vychlazené pivko, vínko a domácí zákusky.
Středa 23. června 2021:
Ráno jsme odjeli naším autobusem přes Beroun až na parkoviště k hradu Točník. Na hradě byly nějaké školní výlety, ale i tak jsme se dostali na zajímavou prohlídku hradu. Potom jsme přešli lesem ke zřícenině hradu Žebrák. Po jeho prozkoumání jsme pokračovali dál autobusem do Koněpruských jeskyní. Měli jsme zase štěstí, našel se pro nás volný průvodce, a tak zájemci mohli absolvovat prohlídku největších jeskyní na území Česka. Jak jinak, než po svých, jsme se my "vrcholoví" vydali na pochod do místa našeho pobytu. Prošli jsme osadou Tobolka, kde jsme marně hledali Homolkovy, ale našli jsme prima občerstvení "Pod Lípou" s výbornou zmrzlinou. Při dalším putování jsme se ještě napásli hrachu na poli. Do Srbska jsme přišli z poslední čtvrté strany. U večeře nás čekalo překvapení. V restauraci se zastavili známí recesisté, kteří cestují na starodávných velkých bicyklech.
Čtvrtek 24. června 2021:
Tentokrát jsme se pohybovali v oblasti Křivoklátska, která sousedí s Českým krasem. Startovali jsme ve Skryjích, kde jsou v místním muzeu vystaveny zkameněliny Trilobitů. Procházkou kolem řeky, samozřejmě Berounky, jsme se dostali k hospodě u Rozvědčíka, kde jsme se "nalodili" na palubu našeho autobusu a nechali se vyvézt k hradu Křivoklát. Zase při nás stálo štěstí, a my, ač neobjednaní, jsme mohli absolvovat kratší část prohlídky tohoto rozsáhlého krásného hradu. Naše turistické deníčky se plnily turistickými známkami a razítky, ale náš pobyt už se nám krátil.
Pátek 25. června 2021:
Už při cestě z Křivoklátu nás začal zlobit autobus. Ráno nešel nastartovat, a my jsme museli čekat na přivolaného odborníka, který ho zprovoznil. Odpadla nám procházka Radotínským údolím, a proto jsme vyjeli přímo do města Zbraslavi, kde jsme si zvenčí prohlédli zámek a zahradu a ostatní zajímavosti. Potom jsme odjeli k vyhlídce na Prahu a na soutok Berounky s Vltavou. Pátek se moc nevydařil, ale večer nás čekal večírek na rozloučenou s karnevalem na téma cirkus. Přestože je nám už docela dost roků, umíme to pořádně roztočit a zazpívat si pořádně po moravsky. Potom už přišel čas zabalit zavazadla na zpáteční cestu.
Sobota 26. června 2021:
Nastal čas loučení. Poslední foto před hotelem a vyrážíme na dálnici směr Brno. Po cestě ale zamíříme k řece Sázavě. V plánu je ještě jedna procházka, a to z Ratají nad Sázavou do Českého Šternberka. V Ratajích se koná každoroční svátek veteránů, takže máme možnost některé kousky si prohlédnout. Počasí se vrátilo k letním teplotám, krajina okolo řeky je krásná a pivo na hradě pořádně vychlazené. Potom už poslední nástup do autobusu a návrat do našich opuštěných domovů. Tam na nás teprve dolehne smutek z přírodní katastrofy, která se udála na jižní Moravě. Každý rok nám naši vedoucí vrací ze zájezdu pár stovek přeplatku, tentokrát jsme se rozhodli, že ho pošleme lidem v nouzi po řádění tornáda. Za celý autobus to bude už pěkná částka. Když to dobře půjde, tak příští rok nás čeká Plzeňsko, kraj, který je pro nás ještě neprobádaný.
