Třetí den pobytu ve Skotsku nás čekala „cesta do pravěku“. Tedy za neolitickými památkami na největší ostrov skotského souostroví Orkneje - Mainland.
Souostroví Orkneje tvoří přes 70 ostrovů v Severním moři. Jen dvacet z nich je dnes obydlených. Mainland je největší a leží na něm město Kirkwall, správní středisko ostroní oblasti. Žije zde také 75% obyvatel z celkového počtu cca 19 500.
Velké množství zachovaných neolitických památek dokládá, že Orkneje byly osídleny již před více než 5000 lety a že již tehdy zde panovalo podnebí přející rozvoji zemědělství. Nejstaršími historicky doloženými obyvateli byli Piktové. Po nich si tu zřídili Vikingové základny pro přepady okolních území. Těm učinil konec v roce 875 král Harald I. a ostrovy připojil k Norsku. Dánský a norský král Kristián I. použil Orkneje jako záruku na věno své dcery Markéty, když si brala Jakuba III. Skotského. Věno nikdy nevyplatil, takže ostrovní území patří od konce 15. století Skotsku.
Většina ostrovů je rovinatá a úrodná. Jen část tvoří divoká skaliska. Podnebí příznivě ovlivňuje Golfský proud. Mnohé z ostrovů jsou oblíbeným hnízdištěm mořského ptactva.
Naše výprava vyrazila na ostrovy z přístavu Scrabster, kde jsme se i s autobusem nalodili na trajekt do Stromnes na ostrově Mainland.
Po chvíli plavby se po pravoboku objevila romantická skaliska ostrova Hoy. Jako ostatní turisté jsme se nahrnuli na palubu, abychom si vyfotili majestátní, 137 m vysokou, pískovcovou věž, nazývanou „Old Man of Hoy“, která vystupuje z moře před pobřežními útesy.
Brzy jsme na obzoru mohli pozorovat obrysy dalších ostrovů. Po cestě, která trvala asi hodinu a půl, jsme vystoupili v malebném přístavu Stromnes.
Autobus s námi projel mezi políčky, kvetoucími loukami a podél břehu jezera Loch of Stenness. Vyložil nás u pastviny plné odpočívajících ovcí, ze které čněly k obloze čtyři vysoké kamenné bloky. Stáli jsme před Stojícími kameny ve Stennes - pozůstatky kamenného kruhu, který tu dávní lidé vybudovali před cca 5000 lety. Opatrně, abych nepoplašila ovce a neodnesla si na ně památku na podrážkách, jsem se vydala ke kamenům, abych na ně alespoň zlehka položila ruku a pokusila se představit si kruh v době, kdy tu ještě stálo všech 12 kamenů. Co se tu asi před tisíci lety odehrávalo a jestlipak se tu tenkrát také mírumilovně popásaly ovce?
Nedaleko nás čekalo setkání s další úžasnou památkou zapsanou na Seznamu světového dědictví UNESCO. Nenápadný pahorek, který se už z dálky rýsoval v rovinaté krajině, ukrýval neolitickou komorovou hrobku Maeshowe. Po zaplacení vstupného jsme se mohli protáhnout asi 10 m dlouhou úzkou kamennou chodbou do vnitřního prostoru mohyly. Fotit se zde bohužel nesmělo. (Můžete se ale podívat třeba na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=_DX-OBFdUTE.) Místní průvodkyně nám poutavě vyprávěla o historii místa i jeho zajímavostech. Dávní stavitelé vybudovali stavbu někdy kolem roku 2800 př. n. l. Vnitřní čtvercovou komoru s otvory do tří postranních prostor, ve kterých zřejmě bývaly uloženy lidské ostatky, vystavěli z břidlicových kamenů. Na ty pak navršili hliněnou mohylu. Poloha objektu byla s pozoruhodnou přesností vypočtena tak, aby sluneční paprsky v období zimního slunovratu procházely při západu slunce vstupní chodbou a ozářily centrálního prostor.
Ve 12. století se zde ukryla před sněhovou bouří skupina Vikingů. Zřejmě se nudili, a tak vyryli do stěn komory různé runové nápisy - vychloubání, nadávky, poznámky o ženách i o pokladu, který by se měl v mohyle ukrývat. Vytesali i obrázky draka či klubko hadů. Podle všeho už v této době byla hrobka prázdná. Ačkoli se vlastně zachovali jako novodobí „vandalové“, jsou dnes jejich nápisy významnou památkou.
Silný dojem v nás zanechal Ring of Brodgar - kamenný kruh, asi o tisíc let mladší než kruh ve Stenness. Původně měl průměr 104 m a k nebi se tu tyčilo 60 kamenů. Do dneška se z nich na travnaté plošině porostlé vřesem dochovala asi třetina, ale i tak působí celé místo impozantním dojmem. Mohli jsme je bohužel pozorovat jen z cesty kolem příkopu. Kvůli ochraně památky již dnes není vstup do vnitřního prostoru povolen.
Úžasným svědkem života pravěkých lidí je neolitická vesnička Skara Brae na břehu mořského zálivu. V roce 1850 se strhla divoká bouře. Obří vlny smyly tisícileté nánosy písku a odhalily obrysy kamenných obydlí. Postupně tu archeologové odkryli osadu, která se skládá z deseti kamenných domků. Jsou schouleny k sobě a propojeny krytými chodbičkami. Střechy se nedochovaly, takže jsme mohli nahlédnout do pravěkých domácností, vybavených ohništi, kamennými postelemi a poličkami. Byl to další neuvěřitelný zážitek. Bohužel také již naše poslední setkání s pravěkými památkami.
Další zastavení již bylo spjato s novodobější historií. Zátoka Scapa Flow byla za obou světových válek základnou britského námořnictva. Na březích se dodnes nacházejí pozůstatky vojenských staveb. V říjnu 1939 pronikla do zálivu německá ponorka a potopila britskou válečnou loď Royal Oak. Ta dodnes spočívá i s osmi sty členy posádky na dně. Na obranu kotvících lodí byla proto vybudována tzv. „Churchillova bariéra“. K její výstavbě byli využiti italští zajatci. Ti si v táboře z hangáru vystavěli kapličku, která je dodnes připomíná.
Na závěr jsme navštívili starobylou katedrálu sv. Magnuse v Kirkwallu. Vystavěli ji Norové v letech 1108-1117. Vnitřní prostory katedrály jsou ohromující svou mohutností. Mísí se v nich původní románský styl s pozdějšími gotickými prvky. V chrámu je uloženo mnoho náhrobních kamenů, pomník tu má polární badatel John Rae a nachází se zde i pietní místo potopené lodi Royal Oak.
V době naší návštěvy bylo okolí plné motorkářů, kteří tu měli právě sraz. Naše návštěva ostrova ale bohužel končila, a my museli urychleně nasednout do autobusu, abychom dorazili včas k trajektu zpět na skotskou pevninu. Vždyť bylo třeba si odpočinout před dalšími zážitky, o kterých vám ráda napíši příště.
Předchozí díly:
https://www.i60.cz/clanek/detail/27587/vzpominka-na-skotsko-1-cast-cesta-a-edinburgh
https://www.i60.cz/clanek/detail/27640/vzpominka-na-skotsko-2-cast-zastaveni-cestou-na-sever
Zdroje:
https://eldar.cz/megality/maes_howe.html
https://plus.rozhlas.cz/maeshowe-tajemna-komnata-na-orknejich-6634740
http://www.orkneyjar.com/history/maeshowe/maeshrunes.htm
https://www.infoglobe.cz/cestovatelsky-pruvodce/skotsko-orkneje-carovne-ostrovy-severu-ii/
